Mnozí lidé se tomu diví, ale proč, vždyť v 60.–70. letech, když se stavěly panelové domy, všude se dávaly parkety, a to je pokládali v mnoha případech na špatný podklad, který byl nerovný. A s těmito parketami se setkáváme dodnes. Tak proč tam nedat prkna na vyrovnaný podklad?
Dřevěná masivní prkenná podlaha v paneláku?
Myšlenka dát si do panelového bytu dřevěnou masivní prkennou podlahu není tedy špatná volba. Pro jednu takovou realizaci se rozhodla i majitelka bytu na snímcích. Chtěla tak oživit novější „komunistický“ panelákový byt, který je často bez ducha. Beton, lino, umakart. Trendem je bourat příčky, dělat společné prostory (obývák + kuchyně). To vše oživit prvky dřeva – dřevěnou masivní podlahou či obkladem stěny. Přivést lidem domů kus přírody a interiér zútulnit. A to se jí povedlo
V praxi zjišťujeme, že nejslabší 15mm masivní prkna se výškově vejdou. V naší zakázce byl požadavek investorky prkna borovicová. Mají krásnou kresbu dřeva, suky i barvu. Požadavek byl navíc na teplejší dřevinu, což borovice pocitově je (např. teplejší než dub, kvůli své hustotě). V úvahu připadal ještě severský smrk či sibiřský modřín. Dub a jasan byl již nad rozpočet.
Korková podložka pod podlahy.
Způsob pokládky byl zvolen plovoucím způsobem na sponky. Výhody jsou „jednoduchá“ pokládka, možnost podlahu „rozebrat“, vše suchou cestou bez lepení. Jednoduchou pokládku a možnost rozebrat jsem dal schválně do uvozovek. Pro laika pokládka jednoduchá není a rozebrání bez poškození také možné není, neboť krátké strany se lepí do sebe. Jednu velkou výhodu to ale má, pokládáte na korkovou podložku, je to na sponkách, a podlaha je tak celkově na došlap měkčí a příjemnější. Další výhodou jsou sponky samotné a jejich funkce. Protože jak známo, dřevo neustále pracuje. Pokud zvolíte pokládku na sponky, minimalizujete tak vznik spár, ne-li je zcela vyrušíte.
Jak to funguje? Jednoduše. Sponky jsou pružné, a tím vychytávají změny dřeva. Buď se roztáhnou – v případě bobtnání, anebo stáhnou v případě sesychání. Je to geniální systém.
Pokládka borovicové podlahy.
A na jaké podklady se dá taková dřevěná podlaha položit? Rovný, hladký a dle norem vysušený podklad. Dřevěnou podlahu aklimatizovat týden v místnosti, kde se bude pokládat – nevybalovat, jde jenom o vyrovnání teplot. Vhodné je instalovat i parotěsnou zábranu. Následně pak kročejovou izolaci, ideálně korek 2–3 mm. Podlahovinu rozbalovat až těsně před pokládkou. Nezbytností je dilatační spára 15 mm mezi stěnami, trubkami topení a podlahou. Sledování optimálního klimatu v místnosti. Víme, že v panelácích je to s vlhkostí a v létě s teplotou složitější, ale právě pokládka na sponky je pro toto klima lepší než lepení. Podlaha má tak možnost díky pružným sponkám pracovat: poradí si s relativní vlhkostí vzduchu mezi 35–60 % a teplotou 20–30 °C. Optimální vlhkost je 45–65 % RV, ale víme z praxe, že v paneláku je těžko dosažitelná v zimě, kdy se topí, pokud nemáte dobré zvlhčovače vzduchu. Proto, pokud chcete masivní dřevěnou podlahu, volte pokládku na pružné sponky.
Masivní dřevěná podlaha – borovice v bytě v panelovém domě.
Realizaci podlahy Feelwood masivní borovice (Seca) provedli Zdeněk Strnad a Ondřej Jirsák z Nového Bydžova.
Josef Voborník
www.videopodlahy.cz
