Plast je považován za surovinu 21. století, ovšem jeho použití se začalo rozvíjet mnohem dříve. Vinylové podlahoviny na bázi PVC, které jsou novodobou alternativou k přírodním materiálům,
prodělaly poměrně velkou změnu a ušly dalekou cestu.
Výroba vinylových krytin je v prostředí České republiky nesmazatelně spojena s podnikem Fatra, a.s., který je začal vyrábět již v roce 1949. V tomto poválečném období, kdy mnoho firem přecházelo zpět ke standardní klasické výrobě, Fatra začala vyrábět laminované podlahoviny. Na rekonstruovaných gumárenských strojích – tříválcových kalandrech Baťa a bubnových lisech Buzuluk – byla zahájena výroba a zároveň toto období s sebou neslo i mnoho nápadů na inovace. V roce 1950, kdy se výroba rozvíjela společně s dalšími produkty, bylo podáno 365 zlepšovacích návrhů a podnik byl prohlášen údernickým závodem. O rok později se rozšířilo portfolio o lepidla pro lepení PVC podlahovin a celkový sortiment tvořily z 85 % výrobky na bázi PVC směsí.
Toto období je pro firmu zlomové, podlahoviny z dílny Fatry se těšily velké oblibě a firma investovala. V roce 1954 již čtyřválcová jednotka Buzuluk vyráběla podlahoviny vyšší kvality. Problémem tohoto období bylo ovšem zásobování PVC. Zatímco svět upravoval PVC do jemného prášku v horkovzdušných rozprašovacích sušárnách, Fatra si první dodávky z tuzemska mlela na obilných mlýnech a materiál dál technicky upravovala. Strojní zařízení scházelo zcela. Přestože československé strojírenství mělo světovou úroveň, na plastikářský boom reagovalo pomalu. Fatra ovšem disponovala zdatnými konstruktéry, technology a techniky, kterým se říkalo „myslivci“, ti zpočátku upravovali gumárenské stroje, následně vyráběli jednoduchá jednoúčelová zařízení. Takto například prodali řešení jednostupňové navíječky svařované podlahoviny do NSR.
Podlahové krytiny slavily úspěch a mnoho institucí se na Fatru obracelo s netypickými požadavky. Pro Národní divadlo v Praze a Státní divadlo v Brně byla vyrobena speciální podlahovina pro baletní scénu. Firma reagovala na požadavky trhu a modernizovala svou výrobu. Tu představovala zejména kontinuální plastifikace na hnětiči Svit. V roce 1962 byla zdokonalena technologie lisování PVC podlahoviny a o dva roky později Fatra přikročila ke zpracování tuzemských suspenzních polymerů PVC pod označením Slovinyl, a tak začala výroba PVC podlahové krytiny ve formě dlaždic. Jednalo se o vysoce plněnou krytinu vyráběnou na bubnových lisech, které zaručovaly rozměrovou stálost materiálu. Výsekové rozměry čtverců byly 250 x 250 mm. S rostoucí výrobou se také pojí vyšší počet zaměstnanců a Fatra v letech 1964–1967 postavila v Napajedlích 56 bytů.
Rok 1968 patřil k průlomovým a ve Fatře byla uvedena do provozu vysoce výkonná výrobní linka typu Anger, na které se vyráběla vytlačovaná podlahovina. V následujícím roce se rozběhla další linka tohoto typu na výrobu svařované podlahoviny z válcovaných fólií s roční kapacitou 3 miliony m². Denní výkon na lince více než trojnásobně převýšil kapacitu výroby vytlačované podlahoviny. Následující rok se z Fatry stává
národní podnik s provozovnou v Olomouci. Ve výrobě podlahové krytiny byl zaznamenán nárůst oproti předchozímu roku o 88,9 % a ve srovnání s rokem 1965 o 171,3 %. Začíná tedy éra PVC podlahovin. Rok 1970 se pojí s výrobou krytiny s tepelnou a zvukovou izolací na plstěné podložce s názvem Lamitex a tapet FAT s papírovou vložkou s nánosem silikonu. Zájem zákazníků získala kobercová podlahovina Nafatex. Krytiny na bázi PVC zažívají rozmach a v roce 1974 je sortiment laminovaných a izolačních podlahovin rozšířen o nové vzory.
Historie podlahovin značky Elektrostatik sahá až do roku 1975. Tyto speciální krytiny určené pro operační sály, rentgenová pracoviště, výpočetní střediska či telekomunikační objekty svou nultou sérií odstartovaly jednu z nejdéle trvajících značek na trhu PVC podlahovin vůbec. Při položení na uzemněnou vodivou síť dokáží odvádět elektrostatický náboj. Podlahovina je dodávána v rolích o šířce 1 m a tloušťce 2–3 mm. Další vývoj se soustředil na dlaždice a v roce 1977 firma zahájila výrobu lisované elektrostaticky vodivé homogenní podlahoviny Fatrantis Prim ve čtvercích o rozměru 600 x 600 mm na lisech vlastní konstrukce. Dovážené suspenzní typy PVC byly nahrazeny Neralitem ze Spolany Neratovice. Tyto dlaždice pak o dva roky později získaly významné ocenění na mezinárodním veletrhu Incheba 79.
Rok 1981 patřil mezi léta, kdy Fatrantis zažíval rozvoj. Stávající prostory ve válcovně byly nedostačující, a proto byla výroba dílců přemístěna do jiné budovy a zároveň rozšířena o tři etážové lisy, zkonstruované a vyrobené ve Fatře. Ve Fatře se připravovali na velký boom podlahovin. V roce 1984 byla zastavena výroba heterogenních podlahovin řady Standard v šíři 1000 mm. Lisovaná podlahovina Rekord získala titul nejlepšího výrobku ministerstva průmyslu za rok 1984. Vinylové podlahoviny se těšily popularitě, a to i na poli sportovních povrchů. V roce 1985 se podlahoviny rozšířily o speciální druh Fatrasport, určený pro sportovní objekty. Díky vysoké poptávce a neustále se rozvíjejícím trendům bylo pro služby v pokládce podlahovin a izolačních fólií vytvořeno aplikační středisko. Psal se rok 1990 a středisko poskytovalo informace a školilo podlaháře z celého Československa. O rok později byly vyřazeny ze směsí PVC stabilizátory na bázi kadmia a byla zavedena výroba lisované podlahoviny Favorit. České vinylové krytiny se stávaly více žádaným produktem na mezinárodním poli. V roce 1996 Fatra vyvážela své produkty do 37 zemí celého světa.
V roce 1999 Fatra dodává na trh první tenisový hrací povrch LINO FATRA – Sporting T. Podlahové krytiny nabírají na síle a jejich podíl na tržbách se v roce 2002 dostává na přední příčky. Přelomový rok v historii podlahových krytin nastává v roce 2003, kdy byla zahájena výroba podlahoviny nového typu – THERMOFIX. Na německých strojích s technologickými prvky fatrovských konstruktérů, mechaniků, strojařů a technologů začala nová éra vinylových podlahovin v České republice. Vinylové dílce svým atraktivním vzhledem, designem a provedením představovaly věrnější imitace dřevěných a keramických krytin. Tento přerod chápání nejen aplikátorů, ale i zákazníků byl postupný, ale o to turbulentnější. Začal růst poptávky po hobby podlahovinách, které by si lidé mohli položit svépomocí ve svých domovech. Vznikla tak kolekce FatraClick, která v sobě spojila klasické plovoucí podlahoviny a vinylové dílce. Plovoucí vinylové podlahoviny nabídly luxusní dezén s věrohodnou imitací přírodního materiálu dřeva a klikovým celoobvodovým zámkovým spojem se zvýšenou odolností vůči vlhkosti.
Další plovoucí vinylové dílce RS-click vycházely ze stávající kolekce Thermofixu. Thermofix se stal populárním, Fatra tedy rozšířila výrobkový sortiment lepených dílců o řadu Imperio, kvalitativně na stejné úrovni, lišil se pouze parametry. Od roku 2005–2006 jsou vybrané druhy fatrovských podlahovin opatřeny PU povrchovou úpravou, která usnadnila čištění od prachu a nečistot. Nové kolekce jsou vytvářeny na období dvou a více let. Mezi poslední novinky patří celovinylová plovoucí podlahovina WELL-click a rok 2020 přinese na trhy podlahových krytin nové kolekce FatraClick a LINO 2020 v šíři dva metry, která nabízí i tři dekory imitující přírodní kámen.
Veškeré fatrovské podlahové krytiny mají atest zdravotní nezávadnosti, neobsahují formaldehyd, těžké kovy a při jejich výrobě nejsou použita ftalátová změkčovadla.
