V nejrůznějších článcích, knihách a publikacích se o barvách nejčastěji dozvíte, která je studená či teplá a kam se hodí. Je to skoro jako šablona a jednoduchý návod na použití. A přitom je to všechno úplně jinak.
Barvy mají mnoho podob a možností. Barvy a jejich vzájemné kombinace jsou emoce, individualita a jejich používání je alchymie!
Klasickou radu „béžová a bílá se nikdy neokouká“
lze doplnit slovy „ale někdy může dost nudit“.
Foto: PullCast.
To je také důvod, proč nemohu odpovědět na řadu dotazů, kam jakou barvu dát. To prostě nejde. Jsem zastáncem toho, že pokud někdo umí poradit o volbě barvy dle takového zadání bez pohledu do prostoru, na jeho návaznosti a další konzultace, pravděpodobně barvám a interiérům nerozumí. Na barvy nefungují žádné tabulky, co, jak, kam použít. A pokud by na ně existovala pravidla, doporučila bych – porušujte je!
Výběr barev ovlivňuje řada faktorů. Prvním z nich je velikost a členitost prostoru. Atypické tvary, podkrovní prostory, výklenky a podobně si žádají jiný postup výběru. Výběr také ovlivňuje přístup denního světla – tedy velikost oken a jejich orientace vůči světovým stranám. Nejde však jen o okna samotná, ale také o to, co je za nimi. Například velké okno na jihozápadní stranu zní báječně, ale co se stane s přísunem světla, když je za oknem velký jehličnan, si domyslí asi každý. K jakému účelu bude místnost sloužit, nelze také opomenout, ale co je třeba řešit nejvíce, jsou preference a potřeby budoucích obyvatel. Každý to má s barvami trochu jinak, jinak je vnímá, jinak popisuje, jinak potřebuje. Někdo se považuje za milovníka barev, a přitom mu stačí pár pastelových odstínů. Někdo má pocit, že je „barevně konzervativní“, a přitom je ochoten akceptovat syté odstíny a výrazné kombinace.
O oranžové panuje mýtus, že je to retro barva.
Ale i oranžová umí být moderní, a navíc i je!
Foto: Kartell.
Jednotlivé barvy samy o sobě nelze příliš hodnotit. Vždy je důležité, v jakém kontextu jsou použité. Bude barva pouze doplňková, nebo bude na všech stěnách? Použije se na jedné stěně na tapetě, nebo bude na velkých plochách nábytku? A co bude na dalších prvcích v interiéru? S jakými ostatními materiály se barvy budou kombinovat? To vše je nutné zvážit, než vyslovíte ten správný odstín – nikoli jen barvu.
Červená ve své jemné, téměř pastelové
podobě je vhodná i do ložnice.
Foto: Undercover.
Každá barva má totiž mnoho podob, od syté přes zastřené až po pastelové. Proto nelze jen vyhodnotit, dejte tam žlutou a máte hotovo. Obecně lze říct, že světlé a jemné odstíny jsou vhodné na velké plochy v interiéru – tedy stěny. To platí hlavně v případě, že jsou na všech stěnách. Syté a tmavé barvy ubírají světlo, respektive jej neodráží, a tak se hodí spíše na jednu stěnu, solitérní kus nábytku či jako doplňkové.
O zelené se hovoří jako o uklidňující barvě,
na podlaze však působí dynamicky.
Foto: Rug’Society.
Doplňkové barvy jsou důležité, i když jsou u nás často opomíjené. Jedná se o barvu nebo několik barev, ve kterých jsou doplňky interiéru, a lze je relativně jednoduše obměnit. Dají se použít na dekorační polštáře na pohovce, na kusový koberec, na obaly květináčů, na závěsy, vázy, lampy a podobně. Zde se není třeba bát sytých a výrazných odstínů, ba naopak. Použít lze různé kombinace, i ty netradiční.
Píše se, že fialová je vážná a těžká barva.
V kombinaci s oranžovou však tvoří výrazné a hravé duo.
Foto: Tchibo.
Největší obezřetnost je u volby barev na velkých plochách nábytku, obkladech a podlahách – prostě tam, kde to jen tak nejde vyměnit. Neznamená to však, že červená kuchyňská linka je špatně. Pokud si ji majitelé přáli, mají tu barvu rádi a působí na ně dobře, je to správná volba.
Další inspiraci najdete v knize Barvy – trendy – interiéry, kterou vydala Grada.
Ing. Iva Bastlová, DiS.
Foto: archiv autorky
