Stále živý slovácký ornament se chystá na cestu do Ameriky

Moravská krása. Tak se jmenuje nadační fond pro podporu moravské tradice a kultury a jejich zachování v moderním životě, který v současné době dolaďuje výjimečný projekt: Galerii moravského ornamentu – 12 maléreček a 2 maléři ze Slovácka budou pro stálou výstavu v National Czech and Slovak Museum and Library (NCSML) v americké Iowě malovat ornamenty používané při výzdobě fasád domů v tomto moravském regionu.

Půjde o velkoformátové obrazy doplněné mapou a informacemi, které budou prezentovány na venkovní zdi jednoho z objektů muzea v Czech Village. Původně měly malérečky malovat přímo na místě, ale zabránila tomu celosvětová situace; budou tedy malovat doma a následně obrazy pošlou přes moře. Ale to, jak skvěle toto umění stále ovládají, ukázaly i při nedávné výzdobě kapličky sv. Terezie v obci Kostice u Břeclavi. O tradici lidové ornamentální malby na Slovácku jsme se víc dozvěděli od Dagmar Benešové, členky správní rady NF Moravská krása.

Je umění ornamentální malby na fasády na Slováckustále živé? Používá se i v reálném životě, nebo je to spíš „muzeální“ záležitost?
Ano, používá se stále, a nejen na fasády. Náš kraj a moje rodné Podluží i celé Slovácko jsou malebné a krásně malované. Kapličky, kříže, ale i sklepy a domy jsou stále obnovovány malbami ornamentů nejen ke cti a chvále svatých patronů obce. Na Moravě můžeme stále obdivovat živé lidové umění starých zručných maléreček, které předávají svůj um po generace.
Spolupráce s tou nejšikovnější z Podluží, skromnou učitelkou Marií Švirgovou z Lanžhota (které je letos už 86 let), mě přivedla v roce 2013 k založení Výtvarné folklorní akademie a od té doby nám prošly rukama tisíce zájemců o lidový ornament a mnozí z nich se malování opravdu aktivně věnují.
Mám v archivu několik nádherných rukopisů od starých maléreček, které už nežijí, a opatruji je společně s nadačním fondem jako obrovské bohatství předků. Učíme ve výtvarných dílnách, aby si budoucí malérečky uměly poskládat vzory svoje a vytvořily si své jedinečné rukopisy. Není dobré, když nějaký výrazný rukopis kopírujete anebo ho upravujete tak, že pak neladí oku. Celá kompozice většinou odhalí, jak na tom malérečka opravdu je.
Na Podluží je taky silná tradice malovaných mašlí a šátků ke kroji a je dobře, že se toho už chytají mladé malérečky. Takže spolu s Mařenkou nemáme strach, že by ornament zahynul.

Malovat krásný ornament Mařenky byla radost. Dagmar Benešová, členka správní rady nadačního fondu Moravská krása, která se stará o zachování tradice slováckého ornamentu.

To dokázala i nedávná malba na kapli sv. Terezie. Jak probíhala a kdo se na ní podílel?
V polovině října na sv. Terezu mají v Kosticích hody a bylo domluveno, že to do tohoto termínu musíme stihnout. Začaly jsme tedy loni od začátku září chystat vzor, ten si vzala na starost ta nejzkušenější z nás, Mařenka Švirgová, a pak jsme v pěti lidech, jen o víkendech, přenášely vzor a malovaly. Pojaly jsme to velkolepě, naposledy byla kaple vymalována jen z čelní strany, ale my jsme si daly tu práci a namalovaly jsme i boční strany kolem oken a něco málo taky nad zadním vchodem. No, měly jsme co dělat, abychom to v nepříliš vlídných podmínkách na křižovatce, kde je velký provoz, pak stihly domalovat.

Přečtěte si: Jak se staví sruby Pacák. Rodinnou firmu představuje její spolumajitel Pavel Pacák

Mimořádná práce to byla i tím, že jste netradičně použily moderní barvy…
Dostala jsem doporučení na pana Schovance z Kyjova, aby nám pomohl namíchat barvy nejen pro kapli, ale i do USA, aby barvy dlouho držely a aby nevybledly už za dva roky. Takže celé malování na fasádě kaple bylo takové zkušební, co se týče složení, míchání a charakteru barev. Nakonec jsme vybrali společně s obchodním zástupcem firmy Austis, panem Prudilem, Eternal akrylátový mat.

Malérečka Marie Švirgová předává své znalosti dalším generacím.

Pro chystanou výstavu v muzeu v Iowě se dělá přehled toho nejzajímavějšího z jednotlivých oblastí Slovácka. Které jsou ty hlavní a čím se odlišují?
Slovácko je veliké a obsahuje několik folklorních regionů. Ty se od sebe liší nejen kroji, zvyky a písněmi, ale právě i ornamentem. Pro nás na Břeclavsku je nejbližší naše Podluží, takže nejvíc maléreček bude malovat svůj osobitý podlužácký ornament, protože každá má jiný rukopis. Blízký je nám už o hodně jiný ornament strážnický, hlucký nebo ze Svatobořic-Mistřína a Louky.
Zkušený odborník okamžitě pozná, odkud daný ornament pochází. Každá oblast má svá specifika, pravidla a vzory. Podlužácký má třeba nejvýraznější „jablúčka“ a používá jen čtyři barvy, kde je nejvíc zastoupena červená. Strážnický „kohútek“ je neopakovatelný symbol jejich regionu a mají zastoupenou i hnědorumělkovou barvu. Zrovna tak je dobře poznatelná nádherná hlucká růže a její ojedinělá černá barva nebo specifické tvary se špičatým „zúbkováním“ ve Svatobořicích-Mistříně a ojedinělá modře malovaná kaplička v Louce na Horňácku je unikát.

Přenášení vzoru na kapli sv. Terezie.

Kdy konkrétně by měly být obrazy s ornamenty v Iowě instalovány? Už máte s akcemi v zámoří nějakou zkušenost?
Navazujeme na naše cesty za moře, kdy jsme společně s Mařenkou učily naše krajany ve Washingtonu, Atlantě, New Yorku nebo právě v Cedar Rapids v Iowě. Zakladatelka našeho nadačního fondu Monika Vintrlíková, která v USA žije, je i členkou správní rady NCSML, a tak máme díky tomu velice dobré propojení s Čechoameričany v amerických komunitách. Naše první nadační putovní výstava s názvem Moravian Glory: Preserving Our Brilliance byla uvítána právě v Iowě. Takže tento velký projekt galerie moravského ornamentu bude další z mnoha spoluprací s USA a s muzeem. Má ovšem i velký význam u nás na Moravě a budeme s ornamentem nadále pracovat, vzdělávat a seznamovat s ním veřejnost. Chceme v nadačním fondu Moravská krása nadále sdružovat šikovné lidi, a vytvořit tak povědomí o našich tradicích. Plánů a cílů máme mnoho a je možné, že se nám i podaří vytvořit sdružení maléreček.

Společná fotka maléreček a maléřů, kteří pro nás budou malovat Galerii moravského ornamentu nejen do USA.

Na kdy je výstava v Iowě plánována?
Časový plán našeho výjimečného projektu je takový, že do konce roku 2021 jsme dolaďovali, na co a čím budeme malovat, a přes zimu se tvoří. Obrazy budou vystaveny přes léto i u nás v naší galerii v Havlíčkově vile v Poštorné. Do USA odplují na podzim 2022 a Českou čtvrť v Cedar Rapids budou zdobit od jara 2023.