Každá podlahová krytina, tedy pružná, textilní, laminátová, korková či dlážděná, je stavebním výrobkem, který svými vlastnostmi musí zajistit bezpečnost stavby jako takové a bezpečnost při jejím používání.
Tato povinnost je dána legislativou platnou v České republice, ale současně v celé Evropské unii, které je ČR členem. Je zakotvena obecně v zákonech č. 22/1997 Sb. a č. 90/2016 Sb., prakticky v nařízení EU č. 305/2011 (tzv. CPR) pro stavební výrobky, které je uplatňováno ve všech členských státech EU stejným způsobem a které stanovuje základní bezpečnostní požadavky na stavební výrobky označované CE. Na toto nařízení navazují harmonizované technické normy, které stanovují konkrétní požadavky na daný typ stavebního výrobku tak, aby po správném zabudování do stavby pro deklarovaný účel použití byla stavba a její používání bezpečné. Pro pružné, textilní a laminátové podlahoviny, které jsou stavebním výrobkem s CE, se jedná o harmonizovanou normu EN 14041 (resp. ČSN EN 14041).
Podlahoviny používané ve zdravotnických zařízeních budou vesměs patřit do skupiny „pružných podlahových krytin“ s ohledem na typ stavby a účel používání, které vyžaduje přísné zajištění a udržování čistoty, a s tím spojenou potřebu časté údržby a dezinfekce, především mokrým způsobem.
U podlahových krytin musí být před jejich uvedením na trh zajištěn postup uvedený v CPR, tedy proveden příslušný proces posouzení, na kterém se podílí i nestranné certifikační instituce, tzv. oznámené subjekty/notifikované osoby. Výsledkem takového posouzení je označení podlahoviny CE a vydání tzv. prohlášení o vlastnostech výrobcem. Toto jsou základní důkazy o tom, že výrobek byl řádně posouzen a řádně uveden na trh. Jen takové podlahoviny je možno do objektů zdravotnických zařízení používat.
V rámci posuzování podlahoviny dle normy EN 14041 mohou být definovány třídy podlahovin, zejména s ohledem na hořlavostní charakteristiky – reakce vůči ohni; volba podlahoviny s příslušnou třídou je pak na projektantech s ohledem na typ stavby. Vždy platí, že do staveb s pohybem většího počtu osob, tedy i do zdravotnických zařízení, je třeba volit výrobky s vyšší třídou reakce vůči ohni.
Klasifikace výrobků z hlediska reakce vůči ohni definuje norma EN 13501-1; třídy od nejvyšší A1fl, A2fl, Bfl… až po nejnižší Ffl. Třídy jsou definovány i pro obsah uvolněného formaldehydu z výrobku (třídy E1 a E2) a pro parametr odolnosti proti uklouznutí (třídy DS a NPD). Norma EN 14041 definuje i další bezpečnostní parametry, jako jsou obsah pentachlorfenolu a nebezpečných látek obecně, elektrostatické vlastnosti, tepelná vodivost.
Do zdravotnických zařízení je třeba volit podlahoviny s třídami min. Bfl–Cfl (definují to další stavební předpisy a normy), E1, DS a případně podlahovinu s antistatickými vlastnostmi do prostředí, kde by vzniklý elektrostatický náboj mohl ovlivnit či poškodit funkci lékařských přístrojů.
Při volbě správné, resp. bezpečné, podlahoviny pro zdravotnická zařízení je tedy vždy nutno požadovat splnění legislativních náležitostí, tedy CE a Prohlášení o vlastnostech, a následně vhodné třídy pro daný typ zařízení.
Legislativní požadavky musí plnit jak podlahoviny vyrobené v ČR, tak ty importované – legislativa je platná pro všechny státy EU. Pokud by se jednalo o výrobek dovezený ze zemí mimo EU, i pro ně musí výrobce zajistit řádné posouzení před uvedením na trh, tedy CE a prohlášení o vlastnostech.
Legislativní požadavky musí plnit jak podlahoviny vyrobené v ČR, tak ty importované – legislativa je platná pro všechny státy EU. Pokud by se jednalo o výrobek dovezený ze zemí mimo EU, i pro ně musí výrobce zajistit řádné posouzení před uvedením na trh, tedy CE a prohlášení o vlastnostech.
Výše uvedené požadavky na podlahoviny se vztahují k jejich bezpečnosti, neříkají nic o užitných vlastnostech či o designu výrobku. Tyto aspekty řeší další technické normy pro pružné podlahoviny – např. EN ISO 10581 pro homogenní PVC podlahoviny, EN ISO 10582 pro heterogenní PVC podlahoviny, EN 16776 pro heterogenní polyuretanové podlahoviny, EN 13553 pro podlahoviny v mokrých prostorách a spousta dalších norem pro konkrétní typy podlahovin. Tyto normy stanovují požadavky na užitné vlastnosti, jako jsou odolnost vůči opotřebení, rozměrová stabilita, odolnost vůči ušpinění, vhodnost pro kolečkovou židli či nábytkovou nožku, odolnost vůči poškrábání, stálobarevnost a další, a také stanovují limity pro následnou klasifikaci.
Důležitou specifikací je EN ISO 10874, která se zabývá klasifikací pružných podlahovin. Jde o systém tříd 21–23 pro domácí použití, 31–34 pro komerční a 41–43 pro průmyslové použití podlahovin. Na základě výsledků zkoušek užitných parametrů lze dle tohoto klasifikačního systému přiřadit podlahovině třídu a příslušný piktogram, které slouží jako vodítko pro volbu správné podlahoviny. Opět, čím vyšší třída, tím je podlahovina odolnější vůči opotřebení při používání.
Každé zdravotnické zařízení se skládá z několika funkčních celků, které mohou mít odlišné požadavky na podlahoviny, není potřebné a ani vhodné vybavit celý objekt jedním typem. Záleží na účelu použití – jiné požadavky jsou kladeny na operační sály, jiné na vyšetřovny a ordinace, jiné na chodby s větším provozem osob a jiné v nemocničních prádelnách a technických místnostech. Např. na specializovaných odděleních, kde jsou používány přístroje citlivé na elektrostatické vlastnosti, budou třeba podlahoviny s elektrostatickými vlastnostmi nebo odolností vůči UV záření (germicidní lampy). Podlahoviny v místnostech s mokrým provozem, jako jsou koupelny, umývárny a podobná zařízení, musí mít podlahu zajišťující především maximální odolnost vůči uklouznutí za mokra. Chodby a pokoje pacientů by měly být odolné vůči opotřebení s ohledem na přesuny lůžek a pohyb osob. Tyto požadavky by měly být chápány jako podstatné pro daný účel použití a měly by být instalovány jen podlahoviny s těmito funkčními vlastnostmi.
Při výběru podlahoviny je ovšem třeba vzít v potaz způsob a frekvenci její údržby. Na jednu stranu je třeba volit do různých provozů zdravotnického zařízení odpovídající typ, ale na druhou stranu je důležité zvážit variantu s co nejnižším nárokem na rozdílnost údržby.
Další z důležitých užitných vlastností pro podlahoviny ve zdravotnických zařízeních je odolnost vůči mikroorganismům (bakteriím a mikroskopickým vláknitým houbám). Pro tyto zkoušky odolnosti se využívá zkušební metodika uvedená v normě EN ISO 846 požadovaná pro pružné, textilní a laminátové podlahoviny v rámci bio poškození, fungicidního efektu a biodegradace. Tato norma je vhodná také pro zkoušení krytin, které neobsahují antimikrobiální činidlo, a je tak možno zjistit, zda materiál sám o sobě obsahuje látky, které mohou mikroorganismům sloužit jako zdroj živin. Dostatečné mechanické vlastnosti, zejména odolnost opotřebení nebo poškrábání, mají podstatný vliv na údržbu podlahovin, neboť i sebemenší poškození jejich povrchu může způsobit nemožnost správné údržby zejména z hlediska dodržení požadavků na předepsanou dezinfekci.
Tedy až poté, kdy jsou zohledněny všechny zákonné a bezpečnostní požadavky i požadavky na užitné vlastnosti, může nastoupit hledisko estetické a design. Samozřejmě důležitost tohoto aspektu je veliká, byť stojí v řadě požadavků až na tom posledním místě. Celkový vzhled a dosažení příjemného prostředí pro personál a zejména pro pacienty je důležitý, mnohdy je i součástí léčebného procesu, musí však dokonale splynout s technickými požadavky.
S trochou nadsázky se dá říct, že: Pokud se nepovede sladit potřebné a požadované vlastnosti pružné podlahoviny s estetickým vzhledem, nemůže ani správně sloužit.
Ing. Svatava Horáčková,
vedoucí oddělení certifikace výrobků TZÚ s.p., Brno
Mgr. Markéta Hrubanová,
vedoucí mikrobiologické laboratoře TZÚ s.p., Brno
Bc. Vladimír Štork,
znalec jmenovaný soudem Ilustrační foto: Fatra, a.s., Gerflor CZ s.r.o.