Zámek Třešť je čtyřkřídlá novorenesanční dvoupatrová budova s čestným dvorem uprostřed a typickými čtyřmi nárožními věžemi, kterou najdete v centru stejnojmenného městečka v samém srdci Vysočiny. Je v majetku Akademie věd ČR, která byla rovněž investorem jeho generální rekonstrukce ukončené v květnu letošního roku. Otevřen je zde hotel, pořádají se tam vědecké kongresy, ale i romantické svatby.
Součástí generální rekonstrukce zámku, zaštiťované dodavatelským sdružením firem Podzimek a synové s.r.o. a AUBÖCK s.r.o., byla výrobní a dodavatelská spolupráce Dřevovýroby Podzimek s.r.o., a to na obnově podlah, oken a interiérových prvků z umělého kamene.
První fáze této spolupráce probíhala v roce 2020 a spočívala ve výrobě a výměně 180 kusů dřevěných oken. Druhá fáze pak probíhala od května do září 2021 a zahrnovala výrobu a pokládku dřevěných parketových čtverců, které tvoří nemalou část zámeckých podlah, stejně jako výrobu a montáž recepčních a gastro pultů, zařizovacích prvků a několika kusů zařízení pro hotelovou wellness zónu z umělého kamene HIMACS®.
Dubové parketové čtverce ve vzorech Kapucín a Vídeňský kříž o výměře cca 750 m² byly celoplošně lepeny lepidlem UZIN MK 95 na litý potěr na bázi cementu, s použitím epoxidové zábrany proti zbytkové vlhkosti UZIN PE 480. Povrchovou úpravu podlahovin tvoří v první řadě základový nátěr na olejové bázi PALLMANN PALL-X 333, jenž zvýraznil barevnost a strukturu dřeva. Finální vrstvy potom tvoří dvoukomponentní vrchní parketový lak PALL-X 98 GOLD polomat. Od června letošního roku je hotelový provoz plně obnoven, a zámek je tak ideálním výletním, ale i dovolenkovým a rekreačním místem s výhodnou polohou v srdci Vysočiny. Jeho malebný exteriér včetně obnovených zahrad okouzlí návštěvníky stejně jako stylový interiér s řadou designových prvků a precizních detailů.
Z historie zámku
První zmínky o městečku Třešť se datují do první třetiny 14. století. Původně patřilo k hradu Janštejnu, později se dostalo do držení rodu Šternberků. Okolo roku 1513 pak Zdeněk ze Šternberka prodal Třešť Václavu Vencelíkovi z Vrchovišť, který v ní počátkem 16. století vybudoval tvrz.
Ve druhé polovině 16. století nechal Kryštof Vencelík tvrz přestavět na renesanční zámek; realizací pověřil italského stavitele M. Grimma. Vnitřní nádvoří v té době dostalo renesanční arkády a sgrafitovou fasádu. V držení Vencelíků zůstal do roku 1626, kdy o něj v rámci pobělohorské konfiskace rod přišel – Kryštof Adam Vencelík se totiž v letech 1618–1620 zúčastnil stavovského povstání. Panství získal rakouský hrabě Kryštof z Herberštejnu. V letech 1657–1669 je zámek zmiňován jako majetek Gayerů z Edelbachu, kteří v roce 1660 nechali provést jeho částečnou přestavbu. V roce 1669 se vrací do majetku Herberštejnů. Další přestavby, tentokráte v barokním duchu, se zámek dočkal v roce 1714 za Václava Eberharda. Roku 1844 panství zakoupil tyrolský baronský rod Wenzel-Sternbachů. V roce 1860 za Ferdinanda a Leopolda ze Sternbachu byl přestavěn do současné novorenesanční podoby. Za Sternbachů (patrně v letech 1835–1845, tedy po velkém požáru Třeště roku 1824) také došlo k rozšíření a úpravě zámeckého parku. V majetku baronského, od roku 1864 rytířského rodu zámek zůstal do roku 1945, následně sloužil jako městské muzeum a žákovský domov. V roce 1984 jej získala Akademie věd ČR.
