Zámek Troja je jednou z nejvýznamnějších památek raně barokní architektury v Praze. Najdete ho na pravém břehu Vltavy, v bezprostřední blízkosti pražské zoologické zahrady. V současné době je v majetku Galerie hlavního města Prahy, která umožňuje prohlídky interiérů i výstav, které zde pořádá, od dubna do října. Spíše než zámkem by se vlastně měl nazývat vilou: je totiž ozvěnou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl jeho stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Velkolepé domy uprostřed nekonečných zahrad jej uchvátily natolik, že se rozhodl přenést kousek „věčného města“ do své rodné země.
Výstavy Galerie hlavního města Prahy
V letošním roce se Galerie hlavního města Prahy v zámku Troja opět prezentuje tematickou výstavou ze svých sbírek. Výstavu Hrdinové, géniové, symboly a múzy připravila sama ředitelka galerie, Magdalena Juříková, která vybrala sochařské skici a studie k pomníkům, památníkům a sochám ve veřejném prostoru ze sbírek GHMP. Expozice představuje řadu skvělých příkladů, které vedly ke vztyčení pomníků, dekorativních plastik nebo děl s volným námětem inspirovaných ženskými půvaby či úctou k obyčejnému řemeslu, známých ať už z našich parků a zahrad nebo z fasád významných budov. Diváci se setkají s díly z rozmezí let 1880–1980 a s řadou věhlasných jmen, jako je Bohuslav Schnirch, Josef Václav Myslbek, Ladislav Jan Šaloun, Bohumil Kafka nebo Josef Mařatka, ale i s autory, kteří patřili k nejprivilegovanějším tvůrcům v období socialismu, jakými byli Josef Malejovský, Jan Hána nebo Jiří Kryštůfek.
Dlouhodobá výstava s názvem Kamenné poklady pražských zahrad ve sklepení zámku zase seznámí návštěvníky s originály sochařských děl ze zaniklých pražských zahrad nebo s díly, která musela být v exteriéru nahrazena kopiemi. Zde se nabízí jedinečná příležitost setkat se s originály uměleckých děl z pískovce či terakoty z bezprostřední blízkosti.
věkových i hendikepovaných skupin. Oranžerie u spodní zahradní brány slouží jako Eko ateliér, ve kterém edukační oddělení již řadu let pořádá množství uměleckých nebo rukodělných kurzů, workshopů, víkendových akcí i letních příměstských dílen.
Z historie zámku
Zámek zvaný Troja nechal na svých pozemcích nedaleko Prahy vystavět Václav Vojtěch ze Šternberka. Letní sídlo v podobě římské barokní vily bylo inspirováno vzory italských příměstských vil. Stavební práce byly zahájeny roku 1678 a zprávy o nich pokračují i v následujících letech. Za autora architektonického návrhu je považován v Římě školený Burgunďan Jean Baptista Mathey. Kromě velkorysého konceptu vily s mohutným středním tělesem, ke kterému se připojují boční křídla s rizality, upoutá návštěvníka honosné oválné schodiště do zámecké zahrady. Kamenný souboj olympských bohů s Titány je dílem saských sochařů Georga a Paula Heermannů. Schodiště s dalšími sochami z antické mytologie pak návštěvníka přivede honosným portálem do Habsburského sálu, vymalovaného freskami antverpských bratří Abrahama a Isaaca Godynů. Výmalba zámecké kaple a antické mytologické příběhy v pokojích jsou dílem italských malířů Francesca Marchettiho a jeho syna Giovanniho. Posledním příspěvkem k výzdobě zámku bylo zřízení tří „čínských salonků“ ve druhé čtvrtině 18. století. V pokojích a v chodbách zámku byly rozvěšeny obrazy, které tento působivý umělecký celek doplňovaly a kterých tu ještě v roce 1770 bylo zaznamenáno 315.
Od Šternberků zámek v roce 1763 zakoupila císařovna Marie Terezie pro Ústav šlechtičen a sama tu také několikrát pobývala. Přesto v jejím držení letohrádek dlouho nezůstal. Do roku 1922, kdy jej i s okolními pozemky poslední majitel statkář Alois Svoboda věnoval československému státu, byl letohrádek Troja
svými majiteli využíván spíše jako statek a procházel postupným úpadkem. Podle přání dárce se měla budova i okolní zahrady využít pro vzdělávání a osvětu mládeže. K vybudování rozsáhlého pavilonového komplexu škol a dětských domovů však nedošlo. Později se dlouhodobě připravovala přestavba zámku pro výstavní účely, nejprve pro sbírky Moderní galerie, posléze Národní galerie. Nakonec byl celý areál náročně rekonstruován v letech 1976 až 1989 pro potřeby Galerie hlavního města Prahy, která zámecký areál se zahradou a štěpnicí spravuje. V zámku a přilehlé konírně se pořádají sezonní výstavy, koncerty, kulturní a společenské akce.
V zámku Troja se bohužel nedochovalo téměř nic z mobiliáře ani jiného vnitřního vybavení, kromě tří barokních kachlových kamen a částečného zařízení kaple v prvním patře. Veškeré dřevěné podlahy jsou volné repliky z 80. let 20. století snažící se o charakteristickou kompozici barokních kazetových parket.
Přesto zámek nabízí monumentální podívanou, neboť každý sál je vyzdoben nástěnnými malbami a bohatými štuky. Nejimpozantnější jsou malby Abrahama a Isaaca Godynů ve slavnostním sále, které jsou monumentální oslavou habsburské dynastie a křesťanské Víry provázené Nadějí a Láskou. Malby pokrývají každý centimetr obrovského sálu, který je dnes využíván pro koncerty, svatební obřady a další kulturní akce.
V zámecké kapli se na stěnách dochoval cyklus závěsných obrazů znázorňující pašijové výjevy, Kristus na Olivetské hoře, Bičování Krista, Korunování Krista a Kristus pod křížem. Všechny jsou dílem italské rodiny Marchettiů, stejně jako nástropní malby v dalších sálech. Vyřezávané lavice náležely k původnímu vybavení kaple. Zde se také setkáváme s jedinou původní kamennou vykládanou podlahou, která se dochovala z přelomu 17. a 18. století.
Reprezentativní zahradní schodiště se sochařskou výzdobou
Zahrady zámku Troja jsou dnes oblíbenou destinací k výletům a procházkám. Kromě barokního uspořádání s centrální kašnou se sousoším Nereidek a mořských spřežení se pyšní přírodním bludištěm a upravenými osově souměrnými cestami, které návštěvníky zavedou k reliéfním scénám iluzivního divadla. Monumentální a reprezentativní oválné schodiště se sochařskou výzdobou při jižním průčelí zámku kdysi přivádělo vznešené návštěvníky přijíždějící z Prahy skrze loveckou oboru dnešní Stromovky přímo do slavnostního sálu v prvním patře. Schodiště bylo zároveň samostatně konstruováno jako barokní divadlo, jeviště pro scénu pádu Gigantů do Tartaru.
Zámek i areál zahrady je pro návštěvníky přístupný v sezoně, která začala 1. 4. a bude končit 29. 10. 2023, v běžné otevírací době od úterý do neděle. Konkrétní informace o otevírací době i další aktuality o všech chystaných akcích a doprovodných programech lze nalézt na webových stránkách GHMP https://www.ghmp.cz/budovy/zamek-troja/.
Foto: Tomáš Souček
