RAKO letos slaví 140. výročí. Značka tak patří v rámci českého průmyslu k unikátním a nejstarším. Ve světě se řadí mezi úplně nejstarší výrobce keramických obkladů. Značka RAKO fungovala, ať se u nás i ve světě dělo cokoliv: Přežila změny politických režimů, války, krize, včetně těch energetických. I za druhé světové války, kdy chyběl plyn pro vytápění pecí, vyvážela továrna své výrobky do 38 zemí.
Keramika je stálicí
Za spoustu let existence značku RAKO neponičila neuvážená rozhodnutí, fungovala, ať se u nás i ve světě dělo cokoliv. Ani za 140 let mentálně nezestárla, zdá se, že právě naopak. Kdysi totiž dostala do vínku výbornou genetickou výbavu a v dlouhé historii měla štěstí na generace lidí, které budovaly její dobré jméno a provedly ji bouřlivými obdobími dějin. Přežila politické režimy zleva doprava, světové války, vážné krize včetně energetických. Mimochodem, za druhé světové války, kdy chyběl plyn pro vytápění pecí, respektive uhlí pro jeho výrobu, továrna vyvážela výrobky do 38 zemí.
Keramika je bezesporu stálicí a materiálem proplouvajícím módními vlnami, které se vynořovaly a zanikaly ve stavebnictví i v architektuře. Po roce 1989 značka čelila důsledkům měnících se preferencí investorů adorujících zahraniční, po léta nedostupné produkty. Poptávku navíc ovlivňoval ekonomický imperativ, což domácí výrobu na nově široce otevřeném trhu diskvalifikovalo.
Nová etapa
Od roku 1998 nastává nová etapa a restart, když rakouská společnost LASSELSBERGER kupuje všechny české keramičky, včetně největších v Chlumčanech, Horní Bříze a Rakovníku. Tři do té doby „konkurenční“ závody měly ovšem historicky společné obchodní aktivity a obchodní zastoupení v Praze i ve světě. Akvizici dovršilo v roce 2002 převzetí akciové společnosti RAKO. V následujících letech nový vlastník zásadním způsobem mění obchodní politiku na tuzemském trhu, což se projevilo poklesem podílu na českém trhu. Pro RAKO to byl impulz k nastartování ozdravného procesu. Pokles spotřeby na domácím trhu tím pádem předurčil orientaci na exportní trhy.
Člověk míní, příroda mění
Někdy stačí málo a dějiny se ubírají jinou cestou, rozhoduje počasí či klimatické vlivy. Živlem, který tradici vybudoval, byla v takřka pohádkovém příběhu tehdy ničivá voda. V roce 1882 ji nic nezastavilo a na Rakovnicku zatopila rozvíjející se uhelné doly. Ostravským uhlobaronům, kteří v druhé polovině 19. století uhelný revír koupili s vidinou skvělých zisků, překazila podnikatelské plány. Projekt podložený zásobami přírodního bohatství úspěšně začal a nikdo nečekal, že tak brzy skončí.
Investiční ztrátu se podařilo zachránit a to pravé bohatství na investory čekalo ukryté v odpadu. Haldy hlušiny zbylé po těžbě uhlí byly plné lupku, sedimentární jílovité horniny ze dna prehistorického moře, jejíž podstatnou část tvoří minerál kaolinit. Přírodní katastrofa tak vytvořila nejslavnější české keramické závody a významnou součást průmyslového dědictví české země.
Kavárna hotelu Imperial, Praha.
Rozvoj výroby
Krátce nato se v roce 1883 rozjela výroba keramických produktů. Pod značkou RAKO vznikaly žáruvzdorné cihly a režné dlaždice. Rozvoj průmyslu a stavebnictví v Evropě v kombinaci s kvalitou výrobků umožnily majitelům v období 1888 až 1938 expandovat. V polovině 20. let minulého století poptávka rostla natolik, že keramické obklady nezůstávaly doma, ale mířily za blízké hranice i za oceán. Čtyři písmena RAKO se dostala na stěny předních realizací té doby, některé poté na seznam chráněných památek – mozaikové obrazy v hotelích a lázních v Budapešti a Vídni, majolikové obklady v Obecním domě v Praze, secesní keramické obklady pražského hotelu Imperial, fasádní obklady tunelu Holland v New Yorku, lázní Amalienbad ve Vídni či Haviak v Basileji a další. Keramice fandila funkcionalistická architektura a její autoři. Značku RAKO vybírali do interiérů budov i na jejich fasády slavní domácí i světoví architekti – Josef Gočár, Adolf Loos či Mies van der Rohe.
Milimetry a metry
Válečná omezení výroby doznívala do roku 1946. Situace se následně vylepšila zapálením šesté tunelové pece. V polovině 60. let značka jako první přichází s technologií takzvaného rozprachového sušení. O československý vynález původně inspirovaný způsobem sušení mléka měli zájem po celém světě. V první polovině 70. let přichází modernizace v podobě technologie zdobení obkládaček sítotiskem a přichází retro éra s kolekcemi, které byly nezapomenutelné a podpultové. V podniku vzniklo výpočetní středisko s prvním počítačem. Nové investice do technologií začátkem milénia zaručují kolekcím nejenom vyšší kvalitu, ale současně také viditelně atraktivnější design.
Za posledních 20 let došlo k zásadnímu zatraktivnění portfolia. K tradičním malým formátům dlažeb i obkladů přibyly výrazně větší, plochy se díky minimalizaci spár pohledově uhladily. V nabídce si zákazník vybere od drobné mozaiky až po formát o rozměru 60 x 120 cm. Tvůrcům nových dezénů pomáhají zdobicí a dokončovací technologie, jako například ABS, DryFix, HD Print atd. Investice do modernizace výroby v období 2016–2022 představuje zhruba 2,5 miliardy korun, což se vyplatilo, protože každoročně prezentované novinky drží na mezinárodních veletrzích krok se světovou produkcí.
Jak se zvětšovaly formáty obkladů a dlažeb.
Od slov k činům
V roce 1938 měly keramické závody kolem 1400 pracovníků. V současnosti pracuje v pěti výrobních závodech v České republice zhruba stejný počet zaměstnanců jako téměř před sto lety.
Proměnil se objem výroby. Počátkem 20. století se ročně vyrábělo 250 tisíc metrů čtverečních a ze stovek tisíců jsou dnes desítky milionů.
V posledních letech se společnosti LASSELSBERGER daří ročně prodat zhruba 28 milionů metrů čtverečních keramických obkladů. Pro představu – každý den se expeduje množství produktů odpovídající rozloze přibližně deseti fotbalových hřišť. Třetina výrobků zůstává doma, více než dvě třetiny produkce jsou určené na export. K nejdůležitějším místům odbytu patří Německo, Rakousko, Francie, státy Beneluxu či Skandinávie.
Pro minulost i budoucnost
Označení „tradiční“ v sobě ukrývá přesah do minulosti, velký respekt k vytvořeným hodnotám, zároveň budoucí vize. Společnost LASSELSBERGER se podílí na vytváření nových budov, zároveň navazuje na historické dědictví. Díky pečlivě vedeným archivům a dovednosti zaměstnanců umožňuje profesionální restaurování řady originálních děl od RAKO autorů. Know- -how zkušených odborníků se tak v nedávné době zhmotnilo v opravené kolonádě v Luhačovicích, prostorách Café Imperial v Praze či kupříkladu interiéru slavné brněnské vily Tugendhat.
Série Betonico, dlaždice formátu 120 x 120 cm.
Kvalita a inovace
Tradice značky je založená na kvalitě, inovacích a spolehlivosti. Komplexní nabídka vyhoví poptávce napříč celým světem, s tím, že zohledňuje i lokální odlišnosti a požadavky klientů. RAKO dodává výrobky na téměř všechny kontinenty. Kromě toho nabízí systémová řešení, servis, což je nadstavbou a pro klienty řešením na míru. Stesky po nedostatku řemeslníků vzala jako výzvu – vybudovala vlastní školicí středisko a vychovává řemeslníky, kteří s kvalitními produkty odpovídajícím způsobem pracují.
Zelená pro ekologii
Reaguje na ekologická témata. Přidanou hodnotou a výhodou společnosti byly a dodnes jsou vlastní surovinové zdroje. Z 96 % využívaná ložiska v blízkosti závodů výrazně omezují produkci CO2 z dopravy. Do udržitelného trendu zapadá i fakt, že keramický materiál lze recyklovat, obnovovat. RAKO se ovšem může pochlubit zelenými certifikáty, které jsou standardem a součástí výroby.
