Černé nebo zelené plochy na fasádě jsou nejen šeredné, ale především zkracují její životnost, a navíc ještě představují zdravotní riziko. Zbavit se jich lze dvěma způsoby: dobrým, nebo špatným.
Čím starší fasáda je, tím větší pravděpodobnost, že se na ní objeví nevzhledné černé či zelené plochy. Ty černé tvoří plísně, zelené řasy. Oba typy však představují zdroj alergenů, o plísních to platí obzvlášť. Při větrání se pak alergeny, tedy uvolněné spory, dostávají do bytů ve větší koncentraci než za běžných okolností. S rychle rostoucím počtem alergiků v populaci přitom roste pravděpodobnost toho, že takto napadená fasáda někomu bude způsobovat zdravotní komplikace.
Horkovodní nebo parní čištění s rotační hlavicí je k fasádě šetrnější než tlaková voda.
Kromě zdravotního a estetického hlediska je dobré vzít v úvahu i hledisko obchodní. Protože do domu s nevzhlednou fasádou se přeci jen chce stěhovat méně lidí. A je přitom asi jedno, zda by v něm měli bydlet, nebo tam mít provozovnu či kanceláře.
Od obchodního hlediska je už jen krok k obecně ekonomickému pohledu. A ten je neúprosný. Výskyt plísní či řas na fasádě zkracuje její životnost. Platí to přitom jak pro moderní zateplené fasády, tak i pro ty klasické. Mikroorganismy totiž svým působením rozrušují jejich povrch a oslabují jej. Což u zateplené fasády může vést ke ztrátě zateplovacích funkcí. V důsledku to nakonec vede k tomu, že její životnost nebude předpokládaných 25 let, ale jen 20, nebo ještě méně. Předem se to říct nedá, protože vždy záleží na souhře několika faktorů. Těmi hlavními jsou místní přírodní podmínky a způsob péče o fasádu.
Přípravky je na povrch potřeba nanášet důsledně pečlivě.
Plesnivá a čistá fasáda vedle sebe. Která je hezčí a déle vydrží?
Protože o fasádu – na rozdíl od převládajícího přístupu – je potřeba průběžně pečovat. Péče začíná sledováním jejího stavu. Alespoň jednou ročně je potřebné ji pečlivě prohlédnout, aby se včas odhalily defekty a také výskyt zmíněných plísní a řas. Defekty a jejich odstraňování jsou námětem pro samostatný článek. Co se týká plísní a řas, je několik základních vodítek.
Větší pravděpodobnost jejich výskytu je tam, kde je vysoká prašnost, vysoká vlhkost, málo slunečního svitu nebo jsou stromy v kontaktu se stěnami objektu nebo jsou v jejich značné blízkosti. A také hrubost zrna svrchní vrstvy fasády. Zde platí, že hrubší zrno je pro uchycení plísní a řas vhodnější. Čím více těchto faktorů se kombinuje, tím je pravděpodobnost výskytu vyšší. Především v těchto případech je proto praktické nechat fasádu ošetřit biocidními přípravky. Ty na ní podle kvality vydrží tři až pět let. Bohužel, jejich účinek postupem času slábne. V každém případě je po uplynutí jejich funkční doby potřeba nátěr opakovat. Jako u každé práce, i při aplikaci biocidů je nezbytné dodržet předepsaný technologický postup, včetně lhůt. V opačném případě se může stát, že jediným hmatatelným výsledkem budou vyhozené peníze.
Silně znečištěná fasáda, zde plísněmi i řasami, je vpravdě hnusná. Funguje jako vydatné semeniště alergenů
a k tomu ještě svým vzhledem odrazuje případné zájemce o nastěhování, ať už do bytů nebo do nebytových prostor.
Jestliže se na domě černé nebo zelené skvrny objeví, je zbytečné dávat jim čas na to, aby se rozšířily. Protože tím současně jejich zhoubný vliv zasáhne větší plochu fasády.
Pro jejich odstranění se jako první technika nabízí obyčejná wapka, tedy tlaková voda. Bohužel, tento způsob nelze doporučit. Tlak vody totiž sám o sobě obrušuje fasádu, a přispívá tak k oslabení nebo porušení její svrchní vrstvy. „Fasády je nutné mýt citlivě. Obecně je nejvhodnější používat horkou demineralizovanou vodu nebo parní čištění, ty jsou k zateplené fasádě nejšetrnější. A podle mých zkušeností také běžné nečistoty, včetně plísní a řas, odstraňují nejlépe,“ konstatuje Jan Hrdlička, který má s péčí o fasády čtvrt století zkušeností a je jednatelem společnosti Fasádní servis.
