Zasaď strom, postav dům a zploď syna. Tohle rčení je nadčasové a platí i dnes. V tomto směru má Ing. Lukáš Kopp, produkt manager podlah FEELWOOD společnosti Serafin Campestrini s.r.o. z Borohrádku, už to hlavní splněno.
Lukáši, dům už máte, potomky také a jak jste na tom se zasazením stromu?
Hezká otázka :-). Strom jsem zasadil na jedné pěkné akci pořádané Nadací pro dřevo Ing. Stanislava Poláka. Akce se jmenovala S lesníkem do lesa a strom je zasazený v lese v Borohrádku nedaleko naší firmy.
Jak dlouho takový strom roste, než z něho vyroste podlaha?
To je složitější otázka, závisí to na dřevině i šíři prken. Nicméně představme si, že 40–50 let roste dub, než se z něj stane podlaha. U modřínu se jedná asi o 20 let a u smrku o 15–20 let.
Podle čeho se vybírají stromy, ze kterých se budou vyrábět podlahy? Má to nějaká pravidla, jsou na to nějak školení lidé, kteří určí, že tento strom jde na podlahy, tento na štěpku apod.?
Jistěže to má svá pravidla a jsou k tomu potřeba v tomto směru zkušení lidé. Nákupčí suroviny. Od toho je u nás ve firmě jeden z majitelů, který je přímo odpovědný za nákup suroviny na dřevěné podlahy. Objíždí i velmi vzdálené oblasti ve Skandinávii, Kanadě, Rusku a podobně.
Kdybyste si měl vybrat dřevinu, která se do obytných interiérů hodí podle vás nejlépe, jaká by to byla a proč?
To je těžká otázka, velmi individuální. Každá dřevina jinak voní, má jinou kresbu, hustotu, tvrdost. To je opravdu na člověku samotném, co je mu bližší a co ho osloví. Jehličnaté podlahoviny jsou pocitově teplejší, lépe tepelně izolují, jsou měkčí a jsou levnější. Listnaté dřeviny lépe propouštějí teplo a hodí se lépe na podlahové topení. Rychleji jimi teplo prostoupí. Mně je sympatický modřín. Ideálně sibiřský nebo kanadský. Doma ale máme masivní dubovou podlahu.
Bavíme se o dřevěných podlahovinách do interiéru. Jak by se daly rozdělit podle vlastností?
Nejdříve bych dřevěné podlahoviny rozdělil na ty lepené (vrstvené) a masivní (z jednoho kusu dřeva). Lepené jsou složeny z několika vrstev, často z různých, méně hodnotných materiálů. Tam si zákazník kupuje jen 2–3 mm dané dřeviny na povrchu (tzv. nášlapná vrstva). V realitě si tak koupíte 3 mm dubu a 10 mm smrku (v tom lepším případě) nebo nějaké drtě. Následně bych je rozdělil na měkké (jehličnaté), tvrdé (listnaté). Nyní je velké téma podlahové topení, takže se dají dělit i například na ty vhodné na podlahové topení a nevhodné. Nevhodné mohou být buď kvůli velkému tepelnému odporu (nesmí být nad 0,15 m²·K/W), nebo vlastnostem dané dřeviny (příkladem je buk).
Jsou prostory, kam se některé dřeviny hodí více a jiné méně?
Nerad říkám, že do komerčních prostor by měla přijít tvrdá podlahovina. To je pro mě takové „klišé“. Ono spíš záleží, jaký kdo má vztah k podlahám, co od nich očekává. Jestli je hysterický, když se na ploše objeví škrábanec. Nebo jestli je rád, že má přírodní materiál, a umí si ho užívat a jednoduše o něho pečovat. Umím si představit i smrkovou podlahovinu v horské chalupě, kde se chodí v lyžácích.
Jaká je životnost dřevěné podlahové krytiny v obytném prostoru při běžném používání?
Pokud se správně namontuje, bavíme se o generacích, čili více než 100 let. Masivní dřevěná podlahovina se dá považovat za investici.
Častá otázka: co podlahové topení a dřevo?
Ano, jde to! Máme know-how, víme, jaké dřeviny z naší výroby, jaké síly a šíře použít. Máme k nim propočítané tepelné odpory. Naše interiérové podlahoviny jsou sušené na 9 %, jsou tedy dostatečně suché pro klima v interiéru. Více je k vidění na videu:
Nedá mi to se nezeptat: dřevo je náročné na údržbu, je to pravda, anebo mýtus?
Mýtus. V současné době již existují mýdla na dřevěné podlahoviny, kterými je jak umyjete, tak zároveň ošetříte. Máme vysavače v podobě robotů, ty zbaví podlahu prachu. Když ji nechcete vytírat mopem, teplou vodou a přísadou mýdla na dřevěné podlahoviny, můžete dokonce použít i podlahovou myčku. My jednu takovou máme. Je to s ní paráda. Doba se hodně změnila a strašák v podobě kbelíku s teplou vodou, hadru, smetáku a nedej bože „jaru“ (často používaného na vše) je pryč.
Čím si vysvětlujete, že položené dřevo povrchově upravené podlahářem někde vydrží 20–30 let do první renovace a jinde je po třech letech skoro na výměnu?
Tam hraje roli několik faktorů. Základem je finální povrchová úprava (přírodní olej, olej s voskem, lak) a její správné zvolení, určitě i výrobce dané povrchové úpravy. Velikou roli hraje, zda se jedná o komerční prostory, kde chodíte v botech, nebo o byt, dům, kde chodíte v ponožkách. A samozřejmě následně je důležitá průběžná péče. Pokud dřevěnou podlahovinu nebudu mýt, nebo umyju nevhodným přípravkem, který například odmašťuje, nejspíše povrch poškodím. Dobrá zpráva je, že většina podlahářů, kteří pracují se dřevěnými krytinami, tyto informace zákazníkům předává a dokáže doporučit, jak se o daný povrch starat.
Dřevěné podlahoviny jsou drahé. Vidíte to také tak, nebo na to máte jiný názor?
Určitě nejsou. Když si vezmete, že strom roste několik desítek let, pak se musí z lesa vytěžit, rozřezat, vysušit, ohoblovat, zakytovat, vybrousit, naolejovat a tak dále, to je několik procesů. Máte doma pak kus přírody, který vydrží po generace. Věřím, že dřevo má i blahodárný vliv na zdraví a klima v místnosti. Z tohoto pohledu jsou pro mě drahé PVC = vinylové podlahoviny.
Jaká je podle vás nejprodávanější dřevěná krytina a povrchová úprava? Nejprodávanější jsou podlahoviny ošetřené přírodními oleji. Masiv, nebo vrstvené dřevo? V čem je zásadní rozdíl, co doporučíte a proč?
Vyrábíme masivní dřevo. Já nemám rád věci, kde je zbytečně lepidlo.
Vím, že jezdíte po světě, zvláště do severských zemí. Jak tamní lidé nahlížejí na dřevěné podlahoviny? Je v tomto ohledu rozdíl mezi českým a norským nebo švédským zákazníkem?
Tam se přemýšlí jinak. Nikoho nenapadne uvažovat o PVC, vinylu (polyvinylchloridu), lidé mají rádi přírodu. Samozřejmě z ekonomického pohledu jsou pro ně dřevěné podlahoviny dostupnější víc než u nás, ale to se postupně vyrovnává. Myslím, že i u nás k tomu postupně dospějeme. Však jsme tu dříve měli v hodně bytech a domech parkety. Často jsou ještě schované pod vrstvou PVC, koberců a laminátů. Hodně lidí doma má poklad a ani o tom neví.
Slyšela jsem: dřevěnou podlahovinu si teď nedáme, když máme malé děti, zničí ji. Dáme si ji, až odrostou. Co si o této úvaze myslíte?
Takhle by se myslet nemělo. Dřevo si přeci kupuji proto, abych měl doma hezké klima, aby děti s těmi autíčky mohly po podlaze jezdit, hrát si, užívat si ji. Proč bych čekal, až odrostou? To nemá logiku, tedy aspoň pro mě ne.
Dřevěná podlahovina a pes. Poškrábe ji, nebo ne?
Poškrábat ji může. Pokud budete mít velkého psa na smrkové podlahovině a bude doma aportovat, věřím, že se nějaký ten škrábanec určitě objeví.
Co byste na závěr vzkázal lidem, kteří se rozmýšlí, zda jít do dřevěné krytiny?
Ať se dívají do budoucnosti, vidí ve dřevu investici do bydlení i do klimatu v interiéru. Ať si užívají přírodní materiál. Obnovitelný materiál.
