Jednotlivé podklady a jejich úskalí
BETONY A ANHYDRITY
Tyto dnes nejběžnější podklady paradoxně necháme poněkud stranou. Je a bude o nich popsáno množství papíru a dat v počítačích, že je pro čtenáře snadné potřebné informace nalézt.
Zde upozorníme pouze na tři zcela zásadní problémy, k nimž chceme obrátit aktuální pozornost:
Chemická kompatibilita materiálů – při kombinování materiálů na různé chemické bázi může docházet k chemickým reakcím. Nepředstavujme si je jako dramatické jevy a výbuchy. Jsou to reakce pomalé, dlouhodobé, ale často vedou ke zdánlivě nevysvětlitelným jevům. Čím to, že se po osmi letech oddělila stěrka od podkladu a s ní i celá podlaha?
Konečná rovnovážná vlhkost různých materiálů – na jev, kdy některý z významných stavebních materiálů nevyschne v rozumném čase na vlhkost předepsanou normou, již léta upozorňujeme. Naštěstí se tento jev již dostal do popředí zájmu, a pokud ještě není vyřešen, lze očekávat, že to brzy nastane. Dalším aspektem tohoto problému je, že některé betony mohou být hygroskopické. Že tedy přijímají a uvolňují vlhkost v závislosti na vlhkosti prostředí.
Jak se tedy vyhnout riziku? Řešení je až neskutečně prosté – neprovádět vlastní experimenty. Pro naprostou většinu skladeb existuje tzv. systémové řešení. Výrobce poskytuje podrobné informace o doporučené skladbě nebo složení. Důležité je, že tato doporučení bývají také ověřená. Jenže náš občan je zvyklý improvizovat, vymýšlet vlastní řešení a hledat cesty, jak ušetřit. Nenechte se na tuto cestu zlákat. Pokud nové řešení bude fungovat, nezískáte nic. Pokud nebude, máte o problémy postaráno.
Uzavírání vlhkosti v podkladu – tento záchranný kruh pro záchranu dodržení termínů se může stát zároveň balvanem na krku podlaháře. V přírodě zákony dosud platí a k rovnováze musí dojít. Do jaké míry dokážeme poručit větru, dešti a vysychání betonu, si musí každý rozhodnout sám.
SUCHÉ ZPŮSOBY VÝSTAVBY
Podívejme se však blíže na v současnosti se rozvíjející systémy suché výstavby. Pro naše účely si je rozdělme do tří kategorií, podle konečného podkladu.
SYSTÉMY SUCHÉ MONTÁŽE S DESKOU S OBSAHEM SÁDRY NA POVRCHU
Tyto systémy jsou výborně rozpracovány v materiálech od výrobců a jejich vlastnosti jsou předvídatelné. Mezi nejznámější patří Rigidur nebo Fermacell, existují však mnohé další. Na tyto podklady lze pokládat dřevěné podlahoviny, jistá omezení zde však platí. Zdůrazňuji, že se jedná o názor autora článku, a pokud existují podložená tvrzení například výrobců podlahových systémů nebo podlah, mají přednost.
Plovoucí způsob pokládky třívrstvých podlahovin je poměrně bez rizika. Samozřejmě jako i u ostatních podkladů nelze úplně doporučit plovoucí pokládku dílců z rostlého dřeva, zejména velkých a širokých prken.
Lepení je poměrně spolehlivé, je však potřebné použít lepidla doporučená výrobcem, a především se vyhnout lepení velkých kusů dřeva, například širokých dílců z rostlého dřeva. Je sice pravděpodobné, že dokud nedojde ke změně vnitřního prostředí, nic neblahého se nestane, ale v případě zvýšení vlhkosti budou následky horší než u přilepených mozaikových parket.
Mnozí zhotovitelé používají před lepením penetraci. Někdo ji považuje za nevyhnutelnou, někdo ji nepoužívá. Vždy je nejlepší dodržet doporučení výrobce (v tomto případě stavební chemie) než zkoušet vlastní řešení.
Moderní systémy suché výstavby umožňují zrychlit a zjednodušit instalaci podlahového topení.
Je však stále potřebné odborně posoudit, které z mnoha variant dřevěných podlahovin jsou pro tyto účely
opravdu vhodné (Fermacell.cz).
SUCHÉ SYSTÉMY S DESKOU S OBSAHEM CEMENTU NA POVRCHU
Díky svému složení jsou cementotřískové desky vhodné nejen pro pokládku dřevěných podlahovin plovoucím způsobem, ale také celoplošným lepením. Proč ale nedoporučujeme lepení velkých a širokých prken, kazet a u vlysů doporučujeme obezřetnost? Je to dáno tím, že specifický povrch těchto desek je menší než u betonu, proto se může projevit snížená adheze lepidla. Nicméně stejný jev nastává i u některých typů stěrek, proto je nejrozumnější vždy ověřit danou kombinaci materiálů na zkušebním místě nebo vzorku.
SUCHÉ SYSTÉMY S DESKOU OSB NA POVRCHU
Desky OSB jsou výborným stavebním materiálem a jako podklad pod dřevěné podlahy jsou takřka ideální. Ale: nesmíme zapomínat, že jejich rozlupčivost, tedy pevnost v tahu kolmo na plochu, je nižší než u betonu nebo některých dřevin. Dále způsob jejich degradace, jsou-li nepřetržitě namáhány zatížením, se projevuje odloupnutím povrchových vrstev.
Opět se v praxi vyskytuje dilema penetrace a stěrkování – ano, či ne? Podklady pod dřevěné podlahoviny jsou v tomto směru méně náročné než například pod vinylové podlahy. Pokud je finální vrstva z desek OSB zhotovena kvalitně, stěrkování rozhodně není nutné. A vykazuje-li vady? Pak si prosím položte otázku, zda má smysl na takový podklad něco vůbec pokládat, a nesnažte se o záchranu pomocí stavebních hmot.
PODLAHA S PRKENNÝM PODKLADEM
Tento systém se zdá být překonaný, ale má své nepřehlédnutelné výhody. Zejména pro rekonstrukce historických budov ve spojení s montáží přibíjením je úplně nejvhodnějším způsobem. Je potřebná důkladná příprava nejen materiálu. Pokud jsou vyžadovány soudobé normativní požadavky na statiku podlahy, je potřebné provést výpočet rozteče nosných polštářů – trámů a tloušťky prken (fošen). Původní řešení sice obstálo po staletí, ale bohužel neobstojí před hodnotou maximálního povoleného průhybu podlahy.
Aglomerované materiály na bázi dřeva umožňují vyřešit i nejsložitější
úskalí pokládky (Dřevovýroba Podzimek s.r.o.).
Širší fošny z jehličnatého dřeva o tloušťce nad 30 mm, vysušené na vlhkost pod 16 %, vytváří po přibití k nosným trámům ideální podklad pro dřevěné podlahy. Ve spojení s původním nebo moderním podsypem (důležitá je kombinace různých frakcí a zhutnění) umožňují bezproblémové položení i těch nejširších prken nebo kazet přibíjením.
Přestože je tento článek celkem dlouhý, stejně nemůže reagovat na všechny nápady, které může projektant, architekt, zákazník či jeho žena dostat. V případech, které nepokrývají technické normy, technické předpisy a návody od výrobců, zbývá jediné, a to nejvzácnější řešení – držet se vlastního zdravého rozumu.
Specifické nápady zákazníků a projektantů
Poměrně časté situace, které vznikají především při rekonstrukcích a půdních vestavbách.
DLAŽBA
Pokládka na dlažbu je ještě poměrně schůdný požadavek a při plovoucí montáži dílců k tomu určených nepředstavuje problém. Ten nastává až v situaci, kdy zákazník vyžaduje celoplošné lepení. I pro použití stěrky je potřeba nezapomínat na rozdílné přilnavosti, na specifika hladkého glazovaného povrchu dlaždic a podobně.
PVC PODLAHOVINY
Zejména v panelákových objektech vyvstává požadavek na položení parket bez strhávání původní PVC podlahoviny. Nic není nemožné, ale přece jen před pokládkou vyjasněte úskalí a případně změřte zákazníkovi stávající podlahu. I když se rovinnost bude zdát v pořádku, v těchto typech domů bývá sklon podlahy i několik centimetrů. V jednom panelovém hotelu na Slovensku dokonce autor naměřil sklon podlahy dlouhé chodby 18 cm na 10 m směřující směrem k oknu. Což v desátém poschodí působilo takřka děsivě.
V případě pokládky na staré PVC bychom snad s lepidly neměli ani experimentovat a provést pouze pokládku plovoucím způsobem.
KOREK, DŘEVOTŘÍSKA A JINÉ PODKLADY
Občas ještě ve starších domech narazíme na podlahy, které jsou dle pocitu majitele docela dobré, jen by na ně chtěl namontovat novou, dřevěnou. Poklepem a chůzí se vám podlaha jeví soudržná a pevná. Přesto ani v tomto případě bychom lepení k podkladu nemohli doporučit, i když lepení dřeva na dřevo se jeví jako bezproblémové. Při naší obhlídce totiž nejsme schopni simulovat síly a pnutí, která pak vyvolá nalepená dřevěná podlaha. Chceme-li se tedy úplně vyhnout riziku například vrzání nebo místní deformace podlahy, odmítněme také požadavek na její přilepení.
Ing. Marek Polášek, Ph.D.
www.woodexpert.cz
