Podlahy na našich zámcích: restaurování parketové podlahy na zámku Litomyšl

Se společností RENSPOL, která se ujala nesnadného úkolu – restaurování parketové podlahy v pracovně hraběte Antonína I. z Valdštejna, nahlédneme tentokrát do Státního zámku Litomyšl.

Zámek Litomyšl patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Najdete ho v kraji Pardubickém, kdysi byl významnou spojnicí českomoravského pomezí a je proslulý svými renesančními fasádami zdobenými sgrafity i krásnou zámeckou zahradou. Zařazen je na seznamu světového dědictví UNESCO.

Foto: archiv NPÚ.

Stručná historie

„Zámek v Litomyšli je zajímavou ukázkou úpravy italského renesančního paláce na českomoravském pomezí. Byl postaven v 60.–80. letech 16. století nejvyšším kancléřem Království českého Vratislavem II. z Pernštejna jako dar pro milovanou ženu Marii Manrique de Lara. Okázalou rezidenci Pernštejnů doplnily v 17. a 18. století barokní a klasicistní úpravy provedené dalšími majiteli – hraběcími rody Trauttmansdorffů a Valdštejnů-Vartenberků za účasti předních barokních umělců. Neméně zajímavou stopu vnesli do Litomyšle také poslední vlastníci zámku, knížata Thurn-Taxisové, k nimž se přivdala princezna Helena Bavorská, odmítnutá nevěsta císaře Františka Josefa I. Nejen o ní, ale také o mimořádně dochovaném rodinném divadle z roku 1797 se dozvíte na prohlídce bohatě zařízených a vyzdobených interiérů zámku, jenž byl v roce 1999 zapsán na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO,“ řekl o historii Mgr. Petr Weiss, kastelán zámku.

Zámecký areál je na základě restitučních procesů aktuálně rozdělen na část státní (zámek, kočárovna, úřednický dům čp. 94, salet, francouzská zahrada a anglický park) a městskou (pivovar, jízdárna, konírna, úřednický dům čp. 134 a I. nádvoří). Zámek spravovaný NPÚ je přístupný veřejnosti a nabízí nyní dvě prohlídkové trasy. (Zdroj: Wikipedia)

Přečtěte si:  A zase to nářadí, jenže bez něho to prostě nejde

Parketové podlahy

Podle Památkového katalogu NPÚ je zastavěná plocha zámku 4659 m² a obestavěný prostor činí 69 885 m³. S ohledem na stáří a rozsáhlost samotného zámku není velkým překvapením, že zde můžeme vidět celou škálu různých dřevěných podlah z různých období přestaveb. Několik typů parket je možné vidět na fotografiích. Najdeme zde celomasivní parkety různých vzorů a kombinací dřevin přitloukané k prkennému podkladu, ale také dvouvrstvé parkety, masivní prkna nebo kapucínské podlahy. U parketových podlah převládají jednodušší geometrické tvary.

Oprava parket v pracovně hraběte Antonína I. z Valdštejna

Ve výklenku pracovny hraběte Antonína I. z Valdštejna byly parkety v minulosti poničeny, zřejmě zatékáním od oken, a tak byly nahrazeny smrkovými prkny. V rámci oprav prováděných společností PARQUET RENSPOL byla prkna vyjmuta a vyměněna za repliky parket, opraveny byly také praskliny ve stávající podlaze, aby celá plocha místnosti získala znovu jednotný vzhled.

„Po vyjmutí prken jsme si potvrdili, že se nejedná o tradiční tabulové parkety, ale již v době vzniku byla podlaha pravděpodobně vyráběna přímo na místě. V celé ploše je tvořena javorovými hranolky s drážkami na vložená pera a dubovými trojúhelníkovými výplněmi,“ říká o realizaci Michaela Reichlová. „Repliku podlahy jsme vyráběli také na místě s použitím historického dřeva, na lepení jsme použili kožní klih zpracovávaný za tepla. V celé ploše pracovny, nejvíce potom v návštěvnické trase, byla řada prasklých a zlomených parket a chybějících nebo uvolněných dílců, které jsme opravili a doplnili, aby nedocházelo k další degradaci podlahy. V místech oprav jsme také doplnili podkladní klínky a zafixovali je k prkennému záklopu. Na opravované ploše a lokálně v místech oprav jsme povrch parketové podlahy opracovali ručně parketářskými hoblíky, parketářskými cidlinami a škrabkami. Na lokální povrchovou úpravu jsme použili přírodní pigmenty a parketářský vosk. Vždy nás těší, když díky naší práci dřevěná podlaha znovu ožije.“

Přečtěte si:  Libušín a Maměnka překvapí novou barevností

www.parquet-renspol.cz
Foto: Archiv NPÚ a firmy PARQUET RENSPOL

About Author

Comments are closed.