Jak instalovat kuchyň a podobný nábytek na plovoucí systém podlah a co truhláři, už mají jasno?

Jednu chvíli to vypadalo, že už se to všichni řemeslníci naučili a pochopili, co znamená plovoucí podlaha. Přeci jenom nějaký ten pátek tady s námi je. V dobách minulých, když se řeklo, máme doma plovoučku, nikoho nenapadlo nic jiného než laminátová podlaha, která byla položena na igelitu a mirelonu, slepená pero-drážka k sobě. K pokládce byly zapotřebí stahováky, disperzní lepidlo D3, přímočará pila, úhelník, tužka, klínky a také jsme potřebovali teplo, aby to lepidlo vůbec zaschlo. Samozřejmě nesměla chybět trpělivost a dostatek času.

Jednotlivé lamely se slepily dohromady, a pokud nebylo zespodu velké vlhko, protože v té době měřáky opravdu nikdo neměl, tak podlaha vydržela všechno. Což bylo i díky tomu, že byla slepená jako jedna deska. Je pravda, že tehdy místnosti, ve kterých jsme pokládali, nedosahovaly zdaleka velikostí jako dnes. Neboť co mělo 11–13 m², tomu se říkalo kuchyň. Dneska to mají někteří jako špajz. Místnosti o velikosti 20–25 m² – to už býval obývák. Dnes může mít obývák i 40–60 m². Také nebylo podlahové topení a okna byla běžně nad podlahou ve výšce 90–100 cm. Dnes máme výkladní výlohy, říkáme tomu HS portály, od podlahy ke stropu. A nezapomeňme na kuchyň, která dnes hraje důležitou roli. Dříve měla délku okolo 150–180 cm, volně stojící lednice, sporák byl standard. A jak je tomu nyní? Naše šikovné hospodyňky potřebují výstavnou kuchyň se všemi vymoženostmi, která se zpravidla do pěti metrů délky ani nevejde. Kuchyňský ostrůvek nesmí chybět. Není problém, aby taková kuchyň s vybavením vážila 500–700 kg.

Dříve byla kovová futra, takže se podlaha pěkně vyřezala okolo a nechala se tam dilatace. Ta se pak zamázla silikonem. A dnes? Máme ostění a obložky, které se montují zpravidla až po podlaze. A jak? Většinou bohužel špatně. Osadí se nebo přesně řečeno rozepřou se mezi ostění a podlahu. A je na průšvih zaděláno. Víte, že ostění a obložky nemají ležet přímo na podlaze? Bavíme se o interiérových dveřích, ale stejně si dovedu představit dotazy typu: jak tam ty dveře mají asi držet? Ale drží. Přeci když jdeme náhodou instalovat novou podlahu a obložky tam jsou již namontované, tak si je také podřízneme, necháme tam 1mm vůli a podlahu zapustíme. A ono to funguje. Nebo máme volat truhláře, ať si jdou podříznout dveře a obložky? Ne, zvládneme to. Tak potom nechápu některé truhláře, kteří investorovi říkají, že musí přijít podlahář, aby odřezal dilatace na podlaze před kuchyní, že to není jeho práce. Nebo že tím padá záruka na podlahu.

Ano, všechno se zvětšuje, zjednodušuje, ale bohužel se s tím ruku v ruce zjednodušuje i myšlení některých lidí. Aspoň mě to tak někdy připadá. Spoléháme na to, že technologie a technika dokáží spoustu věcí dělat za nás. A tak prostě lenivíme, nepřemýšlíme nad tím, co děláme, jak to děláme a jak to bude vypadat za pár let. Prostě ťápneme prstem na displej a je to. To je dnešní trend a směr. Digitalizace.

Jak se říká, pokrok nezastavíš. Proč o tom ale píšu. Na jednu stranu tady máme pokrok ve všem, kam se podíváme, a na druhou stranu tu máme třeba řemeslníky, kteří se ohánějí větou, takhle to dělám přes 20 let a nikdy jsem neměl problém. Někteří to dokážou ještě vylepšit, když dodají: a dělali jsme podlahy v Německu.

Nemůžeme dělat naše řemeslo jako před 20 lety, protože i podlahy a technologie se vyvíjejí a jdou rychle kupředu. Je potřeba se neustále zajímat o to, co je nového. Stejný pokrok je v nářadí. Asi jste si všimli, že už nějakou dobu netaháme ke spoustě nářadí kabely, ale máme nářadí na baterky, jako AKU vrtačky, AKU šroubováky, AKU pily, AKU brusky. Což je velká paráda a usnadňuje nám to práci. Jsme rychlejší, efektivnější a přesnější.

V našem příběhu také půjde o to, nářadí správně používat. A nejen to, ale používat i hlavu a přemýšlet nad tím, co vlastně děláme.

O co tu jde? Popraskaly zámky v plovoucí podlaze. Kdo za to asi může? Na první dobrou: podlahář.

Tak se podlahář zavolá. Přijede a hned dostane sodu, co všechno udělal špatně. Protože investor se již informoval a dostal rady od nejpovolanějších hlav z facebookové poradny, kde mu minimálně 38 lidí na základě tří mizerných makrofotek potvrdilo, že je to špatně položené a podlahář je nemehlo. Mimo záznam: fotky proti světlu a z menší vzdálenosti než 160 cm nejsou přípustné, a to ani u soudu. Stačí si nastudovat normy o posuzování podlah. Závidím těm lidem, kteří takhle hned dokáží jednoznačně označit viníka, kdo za to může a kde se stala chyba. Asi mají křišťálovou kouli. Když jsem povolán k řešení takových reklamací, abych vše prozkoumal, změřil, rozebral, mám na rozdíl od těch lidí slušné vybavení, od nářadí a měřáků až po termokameru, a mnoho let praxe k dobru, nikdy to ale nevím do 5 minut jako oni, natož z nějaké fotky. Dokud se vše neproměří a nerozkryje na místě, není jisté nic.

Začne se zkoumat a není výjimkou, že jak jsou si viníkem všichni na začátku jisti, tak s přibývajícími minutami jistota mnohdy opadá. Na první dobrou za to mohl podlahář, ale karta se mnohdy překlápí na druhou stranu. Jak rozkrývám střípky mozaiky, tentokrát to vypadá, že v tom nejede ani podlahář, ani uživatel, ale truhlář, který tu teď ani není. Jak to, že tu truhlář není? Protože na něj se úplně zapomnělo. Vždyť ten jen udělal kuchyň, postavil skříně a dveře. Jak může mít něco společného s podlahou, na které praskají zámky?

S podlahou ale má společného víc, než se na první pohled může zdát.

Víme, že podlaha má kolem dokola dodržené dilatace 8–10 mm. Že podklad je suchý na požadovanou hodnotu dle ČSN 744505 a splňuje také veškeré požadavky na podklad. Je tam parozábrana a správná podložka pod plovoucí podlahy. Podlaha je položená dle návodu výrobce. Jednoduše podlahář neudělal nic, co by bylo špatně. Položil a zalištoval podlahu, předal ji v pořádku a odešel.

Co může být příčinou popraskaných zámků v případě, že je plovoucí podlaha správně položená, tj. včetně dilatací mezi dveřmi, a uživatel dodržuje klimatické podmínky i údržbu? Její nadměrné bodové zatížení způsobené špatnou instalací kuchyně a obložek.

To, co se stalo špatně, se odehrálo až potom, co odešel podlahář. Přišel truhlář. Ale ne ledajaký, ale bohužel takový, který všechno zná a všemu rozumí, proto se na nic neptá a nic neřeší. Je tam od toho, aby udělal vestavěné skříně, kuchyň do tvaru L s ostrůvkem, jak je teď trendy, a jako třešničku osadil ostění a obložky s dveřmi. Vlastně si jde dělat svou práci, jakou dělá vždy. Ale zapomněl na jedno důležité. A to velmi důležité. Zeptat se, co je to za podlahu.

Pokud je podlahovina celoplošně přilepená, nemá omezení, co se zatížení týče. Ale v případě pokládky plovoucím způsobem? Je nutné a nezbytné dodržet dilatace kolem všech pevných konstrukcí, trubek a těžký nábytek, jako je kuchyň, kuchyňský ostrůvek, vestavěné skříně, oddilatovat. Renomovaní výrobci podlahovin mají tyto informace ve svých návodech uvedené.

Stačí, že na podlaze stojí plná lednice, která někdy může u méně kvalitních podlahovin nadělat paseku. O americké lednici ani nemluvím. Nebo velká sedačka v obýváku, kterou neuzvednou čtyři chlapi. Také knihovna plná knížek může být nevhodná. Ano, někde to fungovat může, ale jedině za předpokladu, že podlahovina byla před pokládkou dostatečně aklimatizovaná na teplotu, ve které bude položena. Bude fungovat, pokud v domě či bytě nebudou na podlaze výkyvy teplot o více než +/-6 °C. Relativní vlhkost bude udržována v rozmezí 40–60 % RH a teploty vzduchu se budou pohybovat od 18 do 26 °C. A kdo musí tyto podmínky zajistit? Uživatel. Umí je zajistit? Pokud ne, měl by uvažovat o jiném druhu podlahoviny, která je stabilnější.

Vraťme se k popraskaným zámkům plovoucí podlahy. Je jedno, jestli byla použita SPC podlahovina, kompozitní podlahovina nebo vinyl. Téměř jakákoliv plovoucí podlahovina má své výhody, ale také omezení. A není to její vada, ale vlastnost. To se musí brát v potaz. Je to, jako byste si koupili běžné auto a chtěli s ním vyhrát závod v poušti. Než se rozhodnete auto koupit, tak přemýšlíte, k jakým účelům ho budete využívat. Stejně tak se musí přemýšlet o podlahovině a vlastně o všem, co kupujete. Tak proč se najednou divíte, že ta podlahovina něco nezvládla, když to ani zvládnout nemohla, protože na to není konstruovaná. Takže chápeme, že není auto jako auto, a to platí u podlahovin stejně. Nemůžete jakoukoliv podlahovinu položit kamkoliv. Musíte brát v potaz její vlastnosti a ty se mohou podstatně lišit. Podlahoviny nerozlišujeme podle odstínu barev, ale podle konstrukce, z čeho a jak jsou vyrobené.

Měl by se truhlář při zaměření kuchyně také zajímat o podlahy? Už začíná pomalu vše do sebe zapadat a tušíte, kam mířím? Odpověď zní ano, musí se zajímat i o to, na co ten svůj vyrobený nábytek bude montovat. Je podlahovina celoplošně přilepená, nebo je to plovoucí systém? Je tam podlahové topení, nebo není? Pokud se na tohle truhlář ptá, bude zákazník v dobrých rukou. Pokud se o to vůbec nezajímá, pravděpodobně to nedopadne dobře.

Že se nemusí ptát, že to je věc podlaháře? Ptát se musí, teď je to jeho věc. Podlahář si své již udělal. Když bude truhlář vrtat do zdi úchyty pro kuchyň, tak se ptá, jestli tam vede elektrika, dráty, voda? Myslím, že ano. Nebo volá elektrikáře, ať si to jde navrtat? Pokud na to má vybavení, tak se ptát nemusí a změří si to. Ale rozhodně nevolá elektrikáře ani vodáka, že můžou za to, že on, truhlář, navrtal kabel nebo potrubí. Bere to jako běžnou věc. No, a běžná věc je zeptat se, pokud to neumí zjistit, jestli je podlahovina k podkladu lepená, nebo položená na plovoucí způsob a zda je pod ní podlahové topení. Podle toho se musí s instalací veškerého nábytku zařídit.

Pokud dostane informaci, že je podlahovina položená plovoucím způsobem, bude muset dodržet veškeré dilatace jak u kuchyně, ostrůvku i osazení ostění a obložek, které nesmí v tomto případě sedět na podlaze. Dnes není problém si stáhnout návod k pokládce plovoucích podlahovin a něco si o tom přečíst.

A jak takovou podlahu s položenou plovoucí podlahovinou oddilatovat? Stačí před nožičky kuchyňské linky udělat v odpovídající šíři řez v podlaze pomocí vodicí lišty a ponorné pily. Následně se tam nacvakne sokl a dilatace je funkční a schovaná. Setkávám se s názorem truhlářů, že on do podlahy řezat nebude, ať si to udělá podlahář. Ano, mohou se tak dohodnout, že truhlář udělá na podlaze zaměření, kde bude mít nožičky od kuchyně, podlahář přijede a udělá dilataci. Za tu cestu a práci mu truhlář zaplatí. Následně si pak kuchyňskou linku usadí. Dilataci lze řezat i dodatečně, když už je kuchyňská linka usazená. Ovšem za jiné peníze a čas. Když tam linka ještě není a můžeme použít ponornou pilu s vodicí lištou, je to otázka 30 minut i s dořezy u krajů za pár stovek. Řeže-li se dodatečně, bavíme se klidně i o dvou hodinách i více dle typu podlahy a použitého nářadí s nástroji. Částka za práci se může vyšplhat i na několik tisícovek. Ale když už jsme u toho, víte, že dnes je truhlář vlastně i podlahář?

Je to pár let, co nám ministerstvo v těch řemeslech udělalo neskutečný zmatek. A to tak, že sloučili řemesla, protože se jim zdála asi nějakým způsobem podobná, nebo měli jiný důvod. Posuďte sami. Přes noc se mávnutím kouzelného proutku z truhlářů stali podlaháři a z podlahářů truhláři. Přitom oba vědí, že dělají zcela odlišnou práci. Asi proto, že mají na konci stejné písmeno Ř. A je to více řemesel. Klempíř je i autoklempíř, co na tom, že jeden dělá plechařinu na střechy a druhý plechařinu na auta, plech jako plech. I auto může mít pěkný bleskosvod. Za chvíli abychom byli ve střehu i v nemocnici, když uvidíme bílý plášť, neboť to může být klidně i řezník. Já mohu za sebe říct, že mě to neskutečně štve. Protože nejvíc to odnese ten na konci – investor, uživatel. V domnění, že si domů pozval odborníka, se legálně pod taktovkou ministerstva dostal do rukou někoho, kdo si myslí, že to může dělat, protože mu na to dali přes noc lejstro, byť se to nikdy neučil, s nikým to nedělal a vlastně ani na to nemá potřebné vybavení. Cech podlahářů ČR i Cech čalouníků a truhlářů ČR na tuto nesmyslnou realitu upozornil a společně jsme ta řemesla chtěli opět rozdělit. Výsledek jednání na odpovědném ministerstvu je takový, že to zamítli. Nechtějí o tom ani slyšet. Naopak se pravděpodobně chystá další slučování řemesel. To se pak není čemu divit, jak to mnohdy vše vypadá.

To je problém a začarovaný kruh, který nikdo nechce řešit. Když už se začalo objevovat světlo na konci tunelu a naděje, že se vyselektují řemeslníci, mistři ve svém oboru, a to složením mistrovské zkoušky, tak současná vláda ji odpískala. Celý projekt za mnoho statisíců poslala k ledu. Nic se nekoná, plácejte se v tom, lidi, dál. Nezbývá tedy nic jiného, než si pustíme někoho domů, pečlivě vybírat, dohledávat a ptát se na reference. Protože jak je známo, když dva dělají totéž, není to totéž.

Na závěr: pokud je plovoucí podlaha položená dle návodu výrobce správně a začnou praskat zámky, zákazník má hledat chybu nejdřív u sebe – nevhodné užívání a špatné klimatické podmínky, nebo u truhláře, který instaloval kuchyň, obložky a další těžký nábytek v rozporu s plovoucím systémem. Také je možné, že se tyto chyby sčítají.

Pepa Voborník
www.videopodlahy.cz