Zámek Dačice najdete v jižních Čechách, ve stejnojmenném městě v okrese Jindřichův Hradec. Pochází z konce 16. století, kdy byl vystavěn v renesančním slohu. Pro Oldřicha Krajíře z Krajku, tehdejšího majitele rozsáhlého dačického panství, zámek postavil italský architekt Francesco Garof da Bissone. Vzhledem k přestavbám, kterými zámek během století prošel, byla renesance postupně setřena a dnes je objekt klasicistní památkou, jednou z nemnoha veřejnosti zpřístupněných.
Zámek Dačice a rodina Dalbergů
Zámek byl po dlouhá léta, přesněji od roku 1809 do roku 1940, domovem rodiny Dalbergů, šlechtického rodu pocházejícího z Horního Porýní. Komoří z Wormsu, svobodní pánové z Dalbergu mu dali jeho dnešní podobu a s tímto rodem je spjat i mobiliář. Že se nejedná o nezajímavou rodinu, se návštěvníci přesvědčují při prohlížení přírodovědných sbírek významného ornitologa Friedricha Ferdinanda Dalberga nebo cizokrajných suvenýrů jeho syna, nadšeného etnografa a cestovatele. Milovníky umění okouzluje portrét Terezie v. Dalberg vytvořený slavným Františkem Kupkou.
Dačický zámek zastupuje mimořádně zajímavou kategorii venkovských sídel, která nejsou často přístupná, nebo se nedochovala s autentickým vybavením. Právě mírou autenticity patří Dačice k velice hodnotným objektům, především díky náročné odborné reinstalaci a restaurování z let 2010–2013. Tehdy byly v pokojích obnoveny původní papírové tapety, restaurovány výmalby stropů a interiérové instalace byly provedeny podle autentických fotografií z přelomu 19. a 20. století.
Prosté podlahy z borovicových fošen i kazetové s exotickými dřevy
Podlahoviny, ať už po nich bruslí návštěvníci v papučích nebo je pro jejich křehkost jen obdivují z patřičné vzdálenosti, jsou zajímavým a často krásným architektonickým detailem, který ve starých rozlehlých budovách nabývá mnoha podob. V dačickém zámku jsou prosté z borovicových fošen, kazetové podlahy dubové i vykládané exotickými dřevy. Půda je vybavena topinkovou dlažbou, v ložnici komorníka je položeno červeno-černé linoleum z počátku 20. století a arkádové chodby zdobí benátské teraco.
Teracové povrchy čeká restaurování
Benátské teraco je tvořeno mramorovými drtěmi různých barev, a liší se tím od klasických mozaikových obrazců, které jsou skládané z geometricky ohraničených zlomků. V teracu na podestě schodiště východního křídla se dochoval vyvedený letopočet 1860. V předchozím roce zdědil dačické panství po svém otci Friedrich Ferdinand Dalberg, který zámek přestavěl podle návrhu vídeňského architekta Friedricha Flohra. Panuje tedy pochopitelná domněnka, že teraco pochází právě z tohoto roku. V současné době se zámek připravuje na restaurování teracových povrchů, ke kterému by mělo dojít po skončení návštěvnické sezony. V nejvíce exponovaných místech totiž dochází k vydrolování pojiva nebo i zrn mramorové drtě, v některých místech se objevují praskliny a v přízemní arkádové chodbě dokonce výduť vzniklá dlouholetým působením vlhkosti. Díky restaurátorskému průzkumu došlo mimo jiné k určení druhů použitých materiálů a na základě zjištěných informací byl sestaven jakýsi „recept“ na hmoty, které budou při opravách použity.
Jako pojivo bylo v dačickém teracu použito zřejmě kvalitní hydraulické vápno obdobných vlastností, jako měl tzv. románský cement. Aby byla základní hmota podbarvena do růžova, bylo vápno smícháno s jemným cihelným prachem. Mramorové drtě, které utvářejí konečný vzhled podlahoviny, tedy barevné obrazce, bordury a plochy, jsou několika druhů. Jedná se o bílé a šedé drtě typu Pomezí, Hydčice, Nehodiv, Bohdaneč aj., dále růžové drtě typu Roso verona, hnědočervené drtě typu slivenecký a suchmastský mramor, černé drtě typu kosořský mramor a mramor Nero mariquina a tmavě zelené drtě typu Verde alpi.
Protože jsou opravy teracových podlahovin velice náročné, a to z hlediska fyzické práce, vzniklého nepořádku i finančních nákladů, jsou plánované opravy rozděleny do etap v několika příštích letech. Vždyť teraca v dačickém zámku pokrývají více než 360 m2 podlah a zcela odstraněno a doplněno bude muset být asi 10 % z nich. V prvním roce dojde k lokální opravě jednoho již vydroleného úseku, aby mohlo být ověřeno, zda je plánovaná směs svým složením vyhovující. Tedy zda má odpovídající zrnitost, barevnost a dobře se spojuje s okolním starým materiálem. Teprve po této zkoušce přistoupí správa zámku a restaurátoři k rozsáhlejším zásahům. Zámek Dačice je národní kulturní památka spravovaná Národním památkovým ústavem a patří mezi jedinečné, ale návštěvnicky ještě nedoceněné objekty, byť je veřejnosti zpřístupněn již od roku 1949. Díky absenci davů, front a všeobecného ruchu zato může návštěvníkům nabídnout všudypřítomnou atmosféru klidu a pohody, kterou si lze vychutnat v desetihektarovém anglickém parku či v malé zámecké kavárně.
Otevírací dob zámku Dačice
červen, červenec, srpen: úterý–neděle 10–17
květen, září: úterý–neděle 10–16
duben, říjen: soboty a neděle 10–16
www.zamek-dacice.cz
Foto: archiv NPÚ – SZ Dačice
