Eva a Hanuš Jožovi jsou původní profesí restaurátoři obrazů, absolventi pražské Akademie výtvarných umění. Výtvarná tvorba je nedílnou součástí jejich života; díla nejen vytvářejí, ale také se jimi obklopují. Také do svého nového bytu si chtěli pořídit obrazy, ale věděli, že klasická malba na plátně či kresba na papíře třeba v kuchyni a koupelně velmi trpí. Vytvořili si proto obrazy malbou na keramické kachle, které v interiéru osadili přímo do zdí, a tím začal jejich příběh.
Co vás tehdy inspirovalo?
Především to byly modrobílé kachle azulejos vyráběné v Portugalsku a ve Španělsku. Protože tam nejsou v zimě mrazy, mohly být používány i na fasádách domů. U nás tomu tak není, a použití je tedy výhradně interiérové. Znali jsme samozřejmě i kachle holandské, které se nazývají witjes, jejichž historickou inspirací byl čínský porcelán.
Při průzkumech historických památek, které jsme jako restaurátoři prováděli v Čechách, jsme se mohli seznámit s dochovanými kompozicemi obkladů, které se používaly v kuchyních, u kamen a krbů. Překrásné kompozice jsou dodnes dochované například na zámku Hluboká nebo v Praze ve Velkopřevorském paláci. Také v období baroka byly v Čechách hojně rozšířené, a nebyla to tenkrát levná záležitost. Při průzkumu tvrze v Pluhově Ždáře jsme obklady viděli iluzivně malované ve výzdobě prevétu (záchodu) ze 17. století. V Čechách tyto obklady mají tradici několik století a patří k těm nejstarším typům.
Kdy jste se rozhodli zaměřit na výrobu malovaných kachlí „ve větším“?
Původně jsme si chtěli založit manufakturu na výrobu ručně malovaných obkladů, ale jsme duší víc umělci než obchodníci. Každý obraz, který vytvoříme, je nový a originál namalovaný přímo do interiéru objednatele. Vytváříme většinou velké formáty a iluzivní kompozice a kompozice s rodinnými portréty. Je zvláštní, jak jsou takové obrazy moderní i z hlediska dnešní doby. Navíc je nikdo neukradne a snadno se udržují. Držíme se realistické kresby a malby, ale dcera studující keramiku a sklo má nezkrotnou moderní fantazii vnitřního krásného a hlubokého světa. Tento rok získala cenu za produkt na přehlídce Prague Design Week. Do budoucna počítáme s tím, že právě ona povede naši dílnu a bude ji rozvíjet prakticky i kreativně.
Jakou technologií obklady vyrábíte? Na kolik stupňů se pálí a jak jsou odolné?
Máme keramickou dílnu v Říčanech a dalšími našimi spolupracovníky jsou akad. mal. Martin Velíšek a akad. mal. Petr Trávníček. Původní velikost historických kachlí je přibližně 13 cm. My je nabízíme i v upraveném formátu 15 x 15 cm, kdy kompozice je možné v rámu a okolí obrazu doplnit klasickými bílými obklady v tomto formátu.
Nejprve vyrábíme podložku kachle. Kachle ručně poléváme glazurou, do které malujeme. Klasické obklady pro interiér vypalujeme na 1100 °C. Za stálých podmínek vydrží staletí. Do exteriéru je nutná vyšší teplota výpalu, ale do vyloženě nechráněného exteriéru nebo přímo na fasádu kompozice neumisťujeme.
Jaké motivy malujete nejčastěji?
Každá kompozice má svůj příběh, většinou se v ní objevují konkrétní lidé a události. Je spojená s citovým prožitkem. Je to takové koření dnešního světa velkovýroby, která má samozřejmě také své výhody a je dobře, když se vše doplňuje ve své harmonii.
Děkuji za rozhovor.
Jana Komárková
Foto: archiv Evy a Hanuše Jožových