Stavebnictví je zodpovědné za 40 % celosvětových emisí CO2. Jen v Evropské unii tvoří 9 % z celkového HDP, kde ale spotřebovává polovinu všech materiálů a energií, jednu třetinu vody a vyprodukuje třetinu evropského odpadu. Během pěti let mu navíc hrozí nedostatek zdrojů. Aby tento obor mohl dále zaměstnávat cca 18 milionu lidí, musí dostat „zelenou“. Důležitou roli v udržitelnosti přitom bude hrát snižování emisí, renovace budov, recykláty a cirkulární ekonomika. Jak se shodli mluvčí druhého letošního Saint-Gobain Fóra, které proběhlo on-line v úterý 18. května, bez dotačních programů, investic a velké podpory státu to však nebude možné.
Zelené stavebnictví zažívá zrychlení i díky covidu – už před pandemií tento trend začal růst. Dokazují to data z programu Nová zelená úsporám, který od roku 2015 přijal na 80 tisíc žádostí, celkově pak šlo o investice ve výši 45 mld. korun. Jde ale stále o malou část investic, kterou české stavebnictví potřebuje k dosažení udržitelnosti a uhlíkové neutrality.
Stát má přitom v této změně silný hlas, po němž volají stavaři i výrobci stavebních materiálů- „I když významně snížíme naši spotřebu energie, stále budeme potřebovat další a bez emisí. Dosáhnout toho můžeme jen za podpory státu, například úpravou ceny uhlíku, “ uvedl Pierre-André de Chalendar, generální ředitel Saint-Gobain Group. A dále dodal, že již nyní je vidět snaha států přicházet se zelenou politikou prostřednictvím různých výzev a programů. „I veřejné mínění pak směřuje tímto směrem – do budoucna se dá proto očekávat změna ve stavbě budov, které budou muset splnit především nárok na produktivitu, pohodlí a lehkost řešení,“ odhaduje.
Investice a výzkumy jako cesta k udržitelnosti
Vicepremiér a ministr Karel Havlíček na on-line Fóru uvedl, že vláda chce dostát svému závazku uhlíkové neutrality do roku 2050. Stejný závazek má i skupina Saint-Gobain. V Česku tomu mají pomoci nové investiční programy, jako jsou například Modernizační fond, který má přinést až 150 mld. korun nebo dále Fond obnovy, slibující téměř 190 mld. a další finance z rozpočtu EU.
Prioritou vlády je podle Havlíčka nyní naplňování tzv. renovační vlny, jejímž cílem je zvýšení rychlosti renovace budov ze současného 1 % na 3 % ročně dle závazku EU. „Bez velkých investic do zvýšení energetické náročnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Můžeme investovat do renovací budov, do zateplování, do nižší spotřeby energie. A to můžeme dělat vládními nástroji,“ vyjádřil se Havlíček. Za nové stěžejní téma pak označil recykláty – zásoby stavebních surovin se totiž rapidně zmenšují, a pokud stát nezačne v tomto ohledu konat, budeme si muset materiál draze dovážet. Co však reálně potřebují stavební firmy od státu v Česku, je stabilita a výhled do budoucna, jak se vyjádřil Tomáš Rosák, generální ředitel Saint-Gobain pro region CEE. „Jsem rád, že myšlenka na renovační vlnu přichází a zacílení na renovace je velmi správné, obávám se však, aby krátkodobé dotační programy nezkazily zdravé tržní prostředí, které tolik potřebujeme.“ Dle něj by se stát měl v první řadě zaměřit na renovaci a energetickou náročnost budov v majetku státu. „A pochopitelně velmi důležitá je i recyklace“, doplňuje Tomáš Rosák
Jiřičná: Covid by měl lidstvo naučit neplýtvat
Hostem Fóra byla také architektka Eva Jiřičná, která zastává názor, že lidé by měli využívat to, co již existuje „Člověk, když má možnost, neměl by bourat, ale přizpůsobovat se. Do starých kvalitních staveb z dobrého materiálu se vyplatí investovat, namísto nákladného bourání,“ uvedla architektka na příkladu svého aktuálního projektu „Ostravského mrakodrapu“. Pro udržitelnost je podle Jiřičné zásadní stavět nízkoenergetické domy. I v architektuře jde o to, aby bydlení mělo na uhlíkovou stopu dopad, bylo ekonomické, příjemné a splňovalo současné požadavky.
Udržitelné stavby podporují i evropské a investiční fondy
V minulosti to byl především operační program Životní prostředí (OPŽP) a také Integrovaný regionální operační program (IROP). Na ty má jít v následujících 7 letech 184 miliard korun. Snížení energetické náročnosti budov, které bylo doposud pod IROPem, nově přejde na Novou zelenou úsporám. Konkrétní podmínky programu i jeho plnění však stále nejsou jasné. Tlak na udržitelné projekty má přinést i novinka ze začátku roku ve veřejném zadávání. Od ledna se musí zadavatel soustředit na udržitelnost zakázky, která musí být sociálně a environmentálně zodpovědná, jak vysvětlil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. Problémem však je každoroční prodleva mezi programy, kvůli níž stavebníci nemají jistotu. „Proto zatím v Česku nedosahujeme takové energetické úspory, jaké bychom mohli, kvůli nenavazujícím programům, a přitom ztrácíme nejen energii a finance, ale i čas, který zbývá,“ upozornil Miloš Hutník z divize Weber, Saint-Gobain.
Zlepšení kvality bydlení pomáhají i státní úvěry poskytované prostřednictvím Fondu podpory investic. „Jeho cílem je zvýšení dostupnosti bydlení, zvýšení efektivity a udržitelnost toho, jak a kde bydlíme,“ říká Hana Pejpalová, ředitelka Fondu.
Valdman pak zdůraznil také možnost čerpání větší podpory na materiály s certifikací celého životního cyklu. Snaží se tak motivovat investory, potažmo dodavatele materiálů. „V programu Nová zelená úsporám jsme zavedli zvýhodnění těch materiálů, které kritérium EPD mají, a myslím si, že se nám to osvědčilo, proto v tom chceme do budoucna pokračovat,“ komentuje Valdman. Saint-Gobain je vždy připraven minimálně o dva kroky napřed, tak aby mohl reagovat na aktuální požadavky trhu, jako je například i udržitelnost, říká Miloš Hutník z divize Weber Saint-Gobain.
Celý pořad Saint-Gobain Fórum Online na téma Udržitelné stavebnictví lze kdykoliv shlédnout zpětně:
