O keramických obkladech více než sto let starých

První a druhý díl seriálu o starších interiérových keramických obkladech byl věnován především úpravám stěn místností sloužících v obytných budovách hygienickým potřebám. Byly přiloženy i ukázky obkladu stěn v dalších stavbách, ve kterých je kladen důraz na zachování čistoty interiéru, např. v pivovarech. V tomto dílu připomeneme dvěma obrázky, že keramický obklad byl využíván i v řeznictvích.

Ukázka bohatě zdobeného keramického obkladu stěn řeznické prodejny.

Ve druhé polovině 19. století bylo v období historizující architektury považováno za vhodné, nebo spíš přímo za nutné, aby v prostoru vstupního schodiště činžovních obytných domů byly stěny opatřeny štukovou výzdobou. Před začátkem následujícího 20. století a zejména pak v jeho prvním desetiletí však probíhal postupný odklon od napodobování starších stavebních slohů; dostavilo se období secese. Secesní architekti často nahrazovali tradiční historizující výzdobu vstupního prostoru keramickým obkladem spodní části stěn.

Barevný keramický obklad stěn vstupního prostoru schodiště
činžovního domu, doplněný obkládačkami s rostlinným motivem,
je členěn úzkými geometricky zdobenými pásky.

Ve svých architektonických návrzích obvykle využívali čtvercové, živě zbarvené obkládačky a plochu zajímavě členili např. úzkými pásky, případně zvláštními ozdobnými obkládačkami. Podlaha a stupně schodiště byly lemovány tmavším pruhem obkladu. Někde byly stěny obloženy až do úrovně stropu. Stejně jako při výzdobě fasád převládl v průběhu let nad rostlinným dekorem dekor geometrický. Na rozdíl od často zcela zničeného původního keramického obkladu koupelen a WC zůstala tato působivá úprava ve většině domů zachována v dobrém stavu.

Prostý bílý obklad stropu jiné řeznické prodejny je ve styku jednotlivých
ploch podhledu zvýrazněn úzkými černobílými pásky.

Zajímavé řešení pro členění prostor hygienických zařízení v lázních, školních budovách apod. nabízela Rakovnická továrna na výrobu šamotového zboží, mozaikových dlaždic a kamen Jana knížete z Liechtensteina, používající kratší název Rakovnická šamotka nebo jen RAKO. Nechala si patentovat systém Triumph určený pro oddělení jednotlivých sprchových kójí a kabin záchodů. K vytvoření mezistěn sloužily speciální dutinové stěnovky, podle dnešního názvosloví příčkovky, tlusté necelých 6 cm a na obou stranách opatřené bílou glazurou. Dutiny široké cca 3 cm byly při stavbě vyplněny cementovou maltou. Tenké mezistěny byly v několika místech vyztuženy svislými ocelovými pruty. Továrna nabízela několik desítek různě tvarovaných výrobků, které umožňovaly snadné spojování jednotlivých mezistěn, jejich zaoblené zakončení a vytvoření oblých koutů, výhodných pro snadný úklid. Nechyběly ani stěnovky s miskou na mýdlo a otvorem pro tyč záclony. Z obrázku je zřejmé, že do mezistěn záchodů, které byly dole černě lemované, byly vkládány ocelové dveřní zárubně. Patentované řešení bylo využito v mnoha lázeňských a jiných budovách, postavených nejen u nás, ale např. také ve Vídni.

Obklad stěn vstupního schodišťového prostoru je někde
dotažen až do úrovně stropu. V tomto případě byl keramickým
obkladem vyzdoben i omítaný strop.

Různobarevné interiérové obklady i patentované čistě bílé mezistěny jsou zajímavým dokladem dobré práce tvůrčích i řadových pracovníků továren vyrábějících stavební keramiku. Není snad nutné zdůrazňovat, že při úpravách interiérů budov je třeba vyhnout se jejich poškození. Bylo by jistě škoda, kdyby nezůstaly zachovány pro další generace.

Stěnovka patentovaného systému Triumph vyobrazená v katalogu
Rakovnické šamotky z roku 1916. Oboustranně glazované bílé stěnovky byly využívány pro vytvoření mezistěn v hygienických zařízeních lázní, škol a jiných budov.

Ukázka malého vzorku způsobu výstavby mezistěn Triumph, prezentovaná na výstavě Poklady v českých keramických obkladech, kterou uspořádalo Centrum stavitelského dědictví NTM v Plasích.