Rok 1840 je považován za počátek průmyslové výroby parket. Ve Francii byla založena firma Huot Parquets. Od té doby se v měšťanských domech používají individuálně vyráběné kazetové parkety pouze do reprezentativních prostor, a do ostatních místností pak parkety vyráběné v továrnách. Od poloviny 19. století se kazetové parkety vyrábějí v sériích v parketárnách. Průmyslová revoluce přinesla parní stroje, které se používají k řezání dýhy. Odděluje se „parketářské řemeslo“ od stavebního truhlářství.
Dnešní článek je věnován Vojtěchu Lannovi staršímu.
Lannova parketárna
Před rokem 1837 stála na místě Stecherova mlýna na levobřežním rameni Vltavy u Českých Budějovic soukenická valcha. Dne 18. září 1837 ji koupil Vojtěch Lanna starší a přestavěl ji na pilu. V roce 1841 přistavěl parketárnu. V roce 1858 budova zcela vyhořela, ale Lanna ji ve stejném roce nechal znovu postavit a rozšířit o nové budovy a areál získal dnešní podobu.
Karel Pletzer, historik, muzejník a bibliograf (1922–2002) uvádí roční produkci po roce 1858 až 80 tisíc parket a před krizí v 70. letech maximální produkci až 115 tisíc kusů parket. Dubové parkety byly dodávány do Vídně, Lince, na zámek Hluboká nebo později z pražské Lannovy parketárny na zámek Slatiňany.
Výroba byla zajišťována dvěma Jonvalovými vodními turbínami. (Jonvalova turbína je horizontální vodní kolo. Voda sestupuje přes pevné zakřivené vodicí lopatky, které směrují tok do strany na zakřivené lopatky na běžci.) V areálu pily se náhon dělil a část vody se vracela do Vltavy, část napájela sádky, městské zahradnictví a městské rybníky. V roce 1873 byla výroba parket v Litvínovicích zastavena a přesunuta do Prahy. V roce 1915 koupil objekt Antonín František Stecher, který pilu přestavěl na mlýn a parketárnu na továrnu na poživatiny.
Vojtěch Lanna Starší – podnikatel v mnoha oborech, mecenáš a majitel parketárny
Rozený Adalbert Joseph Lanna (1805–1866) byl významný český loďmistr, podnikatel, průmyslník, stavitel a mecenáš. Narodil se v loděnici ve Čtyřech Dvorech u Českých Budějovic a prožil tam i své dětství. Po základní škole chodil na početní školu v Českých Budějovicích a poté na piaristické gymnázium. V roce 1820 nastoupil na Královské české stavovské technické učiliště v Praze, předchůdce dnešního ČVUT, které ale po dvou letech kvůli sporu s ředitelem a profesorem Františkem Josefem Gerstnerem opouští a vrací se domů. V otcově firmě se ve dvaceti letech vyučil kormidelníkem, stavbě lodí a vltavskému obchodu. Dálkové plavby končily až v Hamburku a Lanna dokázal cest využít k navazování obchodních kontaktů.
Po smrti otce roku 1828 převzal starost nejen o firmu, ale i o matku a své čtyři sourozence. V roce 1829, zhruba rok po otcově smrti, byl jmenován ředitelstvím schwarzenberského panství loďmistrem a byl mu ponechán v pachtu vltavský solný obchod. Tehdy čtyřiadvacetiletý Lanna kromě tradičního artiklu, tj. obchodu se solí a stavbami lodí, začíná obchodovat se stavebním dřevem a s českokrumlovským grafitem. Po zrušení státního monopolu na distribuci soli převzal tento obchod na Vltavě i na straně české konespřežky a v letech 1832–1847 měl v podstatě monopol na obchod se solí. Loděnici ve Čtyřech Dvorech i s pozemky se mu podařilo koupit v aukci roku 1832. V červnu stejného roku umírá jeho matka. Lanna se krátce na to, v únoru 1833, oženil s Filipínou Peithnerovou z Lichtenfelsu. V únoru 1835, necelý rok po její náhlé smrti, si vzal její sestru Josefu.
Ve 30. letech se jeho podnikatelské aktivity zaměřovaly zejména na splavování Vltavy a pronájem vodních staveb. Každoročně pořádal říční kontrolní plavby, kam zval i významné politické představitele. Roku 1835 se plavby účastnil také Karel Chotek (nejvyšší purkrabí) a Hermenegild Francesconi (c. k. dvorský inženýr).
V roce 1840 koupil Lanna zámek Poříčí s pozemky a vesnice Včelnou a Vrcov. O rok později byl dokončen teprve druhý pražský most přes Vltavu, most císaře Františka. Na stavbu dodávala veškerý materiál Lannova firma. Roku 1843 společně s několika měšťany vystavěl v Adolfově slévárnu. V roce 1845 získal zakázku na stavbu prvního pražského nádraží, dnešního Masarykova. V letech 1847–1848 postavila Lannova firma řetězový most na Vltavě u Podolska (v 70. letech 20. století byl rozebrán a znovu postaven na Lužnici u Stádlce). V roce 1848 získal těžební právo a zřizuje tři důlní šachty na Kladensku.
V roce 1850 se Lannova firma podílela na stavbě Karlínského viaduktu. V tomto roce se stal prvním prezidentem českobudějovické Obchodní a průmyslové komory. O rok později se jel podívat na první Světovou výstavu v Londýně. Cestou navštívil hutní podniky v Anglii, Belgii a Německu. Následující rok uspořádal průmyslovou výstavu v Českých Budějovicích. Založil trdlici na draní lnu a sušárnu lnu. Rozšířil pily, kde se vyrábělo dřevo na stavbu lodí, ale také parkety, které se vyvážely do Rakouska a byly dodávány na tehdy přestavovaný zámek Hluboká. Roku 1858 založil spolu s budějovickým starostou F. J. Klawikem čtvrtou záložnu. V parních mlýnech v Českých Budějovicích a v Praze také drtil sádru a grafit.
V 50. letech se soustředil hlavně na podnikání na Kladně. Roku 1853 spoluzakládal společnost Buštěhradské dráhy. O rok později začal stavět vysokou pec na Kladně, následně vystavěl další pec, železnici na dopravu rudy, spojil se s okolními podnikateli a přestěhoval se do Prahy. Následně se počet pecí zvýšil na šest. Zámek v Poříčí prodal roku 1854, aby získal finance na stavbu vysoké pece. V letech 1857–1859 postavil v Praze na rohu Hybernské a Jezdecké ulice výstavný palác. Rozvoj jeho podnikání a odbytu rudy zastavila krize na přelomu 50. a 60. let. Ztrátu podniku ve výši kolem sedmi milionů zlatých nesl Lanna. Obchod se dřevem předal roku 1855 svému bratrovi Tomášovi. Velkostatek Vracov prodal roku 1859 knížeti Johannu Adolfu Schwarzenbergovi.
Koncem 50. let se jeho podnikatelské aktivity zaměřily na výstavbu železnic. Společně s bratry Kleinovými vystavěl v letech 1856–1859 trať Pardubice–Liberec, v letech 1860–1862 Českou západní dráhu a roku 1864 se společníkem Johannem Schebkem dráhu turnovsko-kralupskou. Následující rok získal povolení na stavbu České severní dráhy.
Roku 1865 získal císařský řád železné koruny III. třídy a byl povýšen do dědičného šlechtictví. Od roku 1865 žil Lanna ve Vídni, aby byl v kontaktu s vlivnými politickými a vládními kruhy. Dne 15. ledna 1866 zemřel na selhání srdce. V Českých Budějovicích mu byl postaven za přispění knížete Schwarzenberga a místních měšťanů pomník. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze v rodinné hrobce.
Patřil k nejvýznamnějším podnikatelům a mecenášům jižních Čech. Přispíval například na vznik a provoz obchodní školy, sirotčince, plavecké školy a hudební školy. Po jeho smrti pokračoval v jeho aktivitách syn Vojtěch.
Michaela Reichlová
parquet-renspol.cz
Pokud někdo má k dispozici katalog, katalogový list nebo vzorník Lannovy parketárny, velmi uvítáme, pokud se o ně s námi podělíte. Netýká se to pouze Lannovy parketárny, ale i jakékoliv jiné z období zhruba od 40. let 19. století do první poloviny 20. století. Můžete nás kontaktovat přímo nebo prostřednictvím redakce Podlahy Profi. Děkujeme za spolupráci.
