Z historie parketáren III. – první moravská továrna na parkety

Kohnova parní pila a továrna na parkety

Ještě na přelomu 19. a 20. století byla na místě budoucí továrny na okraji Hodonína skládka dřeva a pila. Adolf Kohn, vídeňský podnikatel židovského původu, se rozhodl dřevo i zpracovávat a roku 1906 založil parní pilu, továrnu na parkety, bedny a dřevěné zátky. Firma během první světové války dodávala dřevo rakousko-uherské armádě a díky tomu mohla v roce 1917 přistavět další halu. Roku 1918 po vzniku Československa se z továrny stala podílová společnost Česká akciová dýhárna.

Kohnova parketárna před rekonstrukcí,
web Hodonín nostalgický.

Požár v TATŘE (bývalá Kohnova parketárna),
1968, web Hodonín nostalgický.

TATRA (bývalá Kohnova parketárna),
1970, web Hodonín nostalgický.

Zápis z Adresáře města Hodonín z roku 1924 (strana 60):

„Lignum spol. s r. o. v Hodoníně, telefon č. 49, účet pošt. úřadu šek. v Praze 75.67.7. Druh výroby: Parkety všech druhů a dřevin, vykládané parkety, stolařské výrobky (stavební), bedny, řezivo měkké i tvrdé, palivo. Hnací síla parní 800 HP. Zaměstnanců úředníků 10, dělníků 260. Vývoz do všech států.“
„Adolf Kohn, parní pila, továrna na parkety a dřevěné zátky v Hodoníně, firma zapsaná v obchodním rejstříku, společníci Viktor Kohut, Alfred Bock, telefon číslo 11. Druh výroby: parkety všech jakostí a dřevin, řeziva všech sil z tvrdých dřevin, loučky na rámky pro včely, dřevěné zátky příční a točené, specialita pivovarských zátek.“

Lignum

Původními vlastníky firmy Lignum byli Josef Hložánek, majitel cihelny, Karel Klečka, vlastník sodovkárny, Josef Záklasník, obchodník, a ředitel Spořitelny kontribučenského (obilního peněžního) fondu František Ploska. Založili ji na původní tržnici řemeslných výrobků roku 1914. Ve 30. letech Lignum koupily UP (umělecko-průmyslové) závody (Brno). Od roku 1937 se zde vyráběl nábytek, zárubně a parkety. Jednalo se o vlysy, ale také kazetové dvouvrstvé parkety s použitím evropských i exotických dýh. Parkety Lignum, respektive UP parkety, byly použity například v Paláci národů v Ženevě. Komplexnost vyráběného sortimentu, spolupráce závodů s předními architekty i zpracování, to vše bylo opravdu ojedinělé. Prodejny byly nejen v ČR, ale i v zahraničí. Výrobky UP závodů si vybudovaly výbornou pověst a přední místo na trhu.

LIGNUM, pohled z ulice Tovární, web Hodonín nostalgický.

„Jsme největší m podnikem svého druhu ve střední Evropě. Máme vlastní pily, dýhárnu, parketárnu, továrnu na překližky, továrnu na kovový nábytek a tři továrny na dřevěný nábytek, takže celý výrobní proces od stromu až po hotový výrobek je soustředěn ve vlastních závodech. Naše výrobky jsou absolutně kvalitní a přitom levné…“ (Propagační brožura Pro dobré bydlení. Brno, Spojené UP závody, 1938).

Socha sv. Rocha a za ní skládka firmy Lignum, web Hodonín nostalgický.

Portál prodejny Spojených UP závodů v Berlíně (kolem 1935).

Kohn – ukončení výroby

V roce 1928 byla v Hodoníně výroba parket ukončena a začala se zde vyrábět překližka a laťovka. Kohnova pila roku 1932 upadla do konkurzu a v roce 1935 se stala součástí České akciové továrny na dýhy v Praze, která patřila koncernu Ringhoffer – Tatra. V rámci plánované rekonstrukce se na pronajatém pozemku sousedního Stummerova cukrovaru postavila nová výrobní hala a železniční vlečka. Továrna byla v provozu i během druhé světové války.

Interiér prodejny Spojených UP závodů v Bratislavě 1929, Muzeum města Brna.

Tatra a Lignum

Po znárodnění se podniky Tatra a Lignum staly součástí národního podniku Moravské překližkárny a dýhárny. Továrna často měnila jméno. Začátkem 50. let se závody přejmenovaly na Závody na překližky a dýhy (ZPD). V letech 1963 a 1964 se začalo s výrobou dřevotřískových desek a vodovzdorných překližek. Roku 1974 zde vznikl samostatný závod na výrobu plošných materiálů – Ploma. Areál byl do roku 1980 rozšířen a proinvestovalo se zde přes 50 milionů. V roce 1992 se firma transformovala na akciovou společnost ZPD Hodonín a od roku 2006 se jmenovala Ploma a. s.

Přečtěte si: Spolubydlící. Brouk, který miluje parkety víc než my řízek; houba, kterou do košíku nedáte, a penicilin bez předpisu

V následujících letech se pravděpodobně nedokázala vyrovnat s levným dovozem překližky z Číny a Brazílie, nedostatkem dřeva na českém trhu a následnými ztrátami odběratelů v Německu a zemích Beneluxu a pravděpodobně s řadou dalších vlivů. Likvidace nástupnických firem a firem, které byly spoluvlastníky, proběhla a částečně probíhá. Největší firma v ČR na výrobu překližek a laťovek, v jejíž historii figurovala i produkce parket, tak po více než stoleté historii skončila.